Tři sloupy misie sv. Cyrila a Metoděje
Úspěch mise sv. Cyrila a Metoda podle mě stál na třech sloupech:
1. na chudobě,
2. na pokoře,
3. na absenci touhy po vnější moci.
Ad 1 chudoba: Jak napsal teolog Romano Guardini: nelze získat pro evangelium druhého, budu-li k němu přistupovat seshora jako bohatý. Chudý automaticky uzavře dveře své bytosti před bohatým – ať už proto, že nechce vypadat méněcenný ve vlastních očích, anebo proto, že nechce být darem spoután a vázán k oplátce. Není vůbec náhodou, že Bůh, když přichází na svět v Ježíši, pak jako dokonale chudý a jako chudý i odchází.
Ad 2 pokora: Pýchou nelze nikoho získat. Sám Bůh se sklání k tvoru – Ježíš myje nohy učedníkům! Bez pokory neexistuje účinná křesťanská služba.
Ad 3 touha po moci: V dějinách se někdy stávalo, že se církev začala shlížet v politické, hospodářské, sociální a kulturní moci. Nelze říci, že by to církvi prospělo. Každopádně se ale vždy osvědčila bezmocnost křesťanů vůči nepřátelské vrchnosti jako požehnaná příprava pro obnovu církve. Bezmocnost je podmínkou, aby se mohla projevit plně moc Boží.
Předpokladem evangelizace je úcta k druhému
Předpokladem apoštolátu dnes, stejně jako za časů sv. Cyrila a Metoděje, je úcta k druhému, ke způsobu jeho života a k hodnotám jeho kultury. Kdo chce vést ke Kristu, nesmí dirigovat, komandovat, manipulovat a uniformovat. Pravá láska se nikdy nedotýká nešetrně svobody a osoby druhého.
Církev dříve vězela ve své ryze evropské formaci. Neměla zapotřebí se přespříliš otevírat jiným kulturám. Kristova cesta, která vede ke sjednocení, je ale cestou pokory, chudoby, lásky a úcty k druhému. Dorozumět se můžeme jen na cestě, kterou ukazují soluňští bratři. Její charakteristické znaky jsou: být více lidský a více chudý na sebejistoty a předsudky.
