Bůh žádá po Abrahamovi nelogické věci
Konat vůli nebeského Otce bylo Ježíšovou neustálou touhou a ta pramenila z lásky založené na důvěře. Jestliže člověk Bohu důvěřuje, pak ho samozřejmě i poslouchá. Není to však poslušnost plynoucí ze strachu z jeho moci, ale poslušnost založená na důvěře. Vzorem nám v tom může být Abrahám. Poslouchá i tehdy, když od něj Bůh žádá nelogické věci. Abrahám byl starý, už mu bylo osmdesát let, když mu Bůh řekl, aby opustil místo, kde žil, a vydal se do jiné země, kterou mu později ukáže.
Mnozí z nás si chtějí v kostele sednout vždy do stejné lavice
Všichni máme rádi jistotu a stále se o ni snažíme. Mnozí z nás si chtějí v kostele sednout vždy do stejné lavice a na stejné místo. Ne že by záleželo na tom, kam si člověk sedne, ale toto chování pramení z naší vnitřní touhy po jistotě. V životě podvědomě děláme spoustu věcí, které poukazují na náš hluboce zakořeněný a velmi potřebný pocit jistoty. Čím jsme starší, tím více jistoty potřebujeme a tím méně chceme riskovat změnu židle!
Abrahamova poslušnost mohla pramenit jen z neochvějné důvěry v Boha
Představte si tedy, jak se mohl asi cítit ubohý, starý muž Abrahám, který byl zvyklý na život ve své zemi, když ho Bůh povolal a připravil o všechny jistoty. Měl ovce, dobytek, sluhy, stál v čele svého kmene, a tu se mu najednou zjevil Bůh a řekl: „Tak, Abraháme, sbal si své věci a běž do jiné země. Tu ti ukážu později.“ To bylo vše, co mu Bůh řekl. Já bych mu odpověděl: „Ale o jaké zemi to mluvíš, Pane? Já si potřebuji být jistý že ta země, do které mě posíláš, bude lepší než ta, kde jsem teď.“ Všechno to bylo zahaleno temnotou a Abrahám potřeboval velkou důvěru, aby se k tomuto kroku odhodlal. Jeho poslušnost mohla pramenit jen z neochvějné důvěry v Boha. Ze strany Boží to nebyl nátlak, protože Bůh nikoho nenutí, aby plnil jeho plán. Adam a Eva Boží plán zmařili. Zrovna tak tomu nesčetněkrát bylo i s Izraelity. Bůh, který jediný zná plán, nenutil Abraháma z pozice moci, ale skrze lásku.
Později Bůh řekl Abrahámovi, aby vzal svého jediného syna a obětoval ho na hoře Moria. Abrahám se mohl vzbouřit stejně jako Šalomoun, Saul, Samson… a další. On ale neposlechl Boha-tyrana, nýbrž Boha, v něhož vkládal všechnu svou důvěru.
Není jednoduché říct Bohu „ano“
Není jednoduché říct Bohu „ano“. Člověk dokáže říct „ano“ jen natolik, nakolik je s ním v důvěrném vztahu a miluje ho. Jedině láska k Bohu dokáže člověka přimět, aby ho poslechl. Nikdo nemůže Boha považovat za svého Pána, jestliže ho nemiluje, protože čím důvěrnější má člověk k němu vztah, tím je ochotnější ho poslouchat.
