Jak předcházet omylům při duchovním rozlišování?
Tak jako je nějaké proroctví dáváno pro druhé, tak je také odkázáno na přezkoumání druhými. Vždyť varování před "falešnými proroky" je ve Starém i Novém zákoně nepřeslechnutelné. Tito falešní proroci ovšem přicházejí v "ovčím rouchu"; jsou považováni za pravé proroky a oni sami se většinou za pravé proroky považují také - (např. Am 7, 12 - 15; Mi 3, 5 - 7; Mt 17, 15. 22 n). A protože to ti dotyční často také očividně "myslí dobře", přicházíme omylům jen těžko na stopu.
a) K tomuto zkoumání není vhodný každý, nýbrž jen ten, kdo žije a usuzuje ve vědomém naslouchání Božímu Duchu. Tak například židovští učitelé zákona se do takového posuzování pouštěli sice s teologickými znalostmi, avšak bez otevřenosti Duchu, a byli pak s Ježíšem velmi rychle hotovi: "Mesiáš nemůže přijít z Galileje" (J 5, 39 - 47; 7, 41; 8, 37 - 47). Chraňme se tedy toho, abychom posuzovali povrchně a podle vnějšího zdání. Modleme se o všeobecný dar duchovního rozlišování, avšak také o jednotlivá, Duchem působená "rozsouzení", jež jsou některým - jako zvláštní charizma - zvláštním způsobem dávána (1 K 12, 10).



***

Z publikace Vše zkoumejte ... , kterou vydalo Pastorační středisko

Text celé publikace naleznete zde.