Vztah s matkou nás poznamenal

Matka je zdrojem života. Matka je mocná, silná. Může sytit, ale také ničit. Záleží na našich vlastních zkušenostech, zda v nás slovo matka vyvolá vřelé představy, či zda nám tuhne krev v žilách. Každý máme i svou mateřštinu. Každý máme „matku zemi“, z níž vyrůstá vše živé. Každý máme i „matku přírodu“, která je nevyzpytatelným zdrojem tajfunů a tornád.  Ať už byly naše zkušenosti s vlastní matkou dobré nebo špatné, v každém případě nás vztah s vlastní matkou poznamenal nejhlubším možným způsobem. Určoval, jakými lidmi jsme se stali.

Nejedna matka se dopustí fatální chyby. Je přesvědčena, že její dcera je jakýmsi prodloužením jí samotné. Proto svou dceru považuje za jakýsi odraz toho, jakou sama byla matkou či ženou. Je pak někdy hluboce zraněna, když se její „holčička“ rozhodne zcela jinak než by se rozhodla ona sama. Matka se bude pokoušet vše „napravit“, ale dcera se stáhne a o to víc se bude snažit uplatnit svou vlastní identitu. Matky učí své dcery, jak se mají chovat a čemu mají věřit. Rozhodnutí ovšem záleží na dceři samotné!

Dětská srdce rozkvétají v domácnostech, kde se jim dostává pozornosti a kde jsou zvány k tomu, aby se staly více samy sebou. Rodiče, kteří se ze svých dětí radují, jim i světu dávají velký dar. Kdosi řekl, že mít dítě je jako když srdce vyjde z vašeho těla a projde se kolem. Každá maminka úzkostlivě střeží své děťátko! A přece celou tu dobu, od dětství do dospělosti, učí matka své dítě, aby se od ní vzdalovalo, aby ji stále méně potřebovalo. Ženy krvácí, když přivádí dítě na svět – ale to je jen začátek krvácení. Srdce matky roste tím vším, co si protrpí během života svého dítěte. Maminka krvácí všemi těmi modlitbami, skutky i nadějemi, s nimiž své dítě vychovává. Milovat, být matkou stojí mnoho. Nicméně stojí to za to.

V biblické knize Přísloví 22,6 se mluví o tom, že dítě máme vychovat tak, aby vědělo, kým je a vést ho, aby se stále více stávalo sebou samým. Aby se neodchýlilo od své cesty. Ne od cesty, na které byste je rádi viděli vy, abyste tak zakusili potvrzení sebe sama. Je nám zde řečeno, že máme dítě naučit, aby žilo podle svého srdce, aby se na ně naladilo, aby si ho všímalo, aby si ho uvědomovalo. Pak bude dítě žít život ze srdce, i když vyroste. Jde o to, jestli ho povoláváme k tomu, aby bylo samo sebou.