Vyzývám k ohlédnutí se za vánočními svátky, zejména k diskusi nad smyslem, formou a obsahem půlnočních mší a nad cílem kázání na nich, dokud je máme v čerstvé paměti.
Krajní názorové pozice:
- "půlnoční mše je vynikající evangelizační příležitost", - "návštěvníkům bohoslužby vůbec o víru nešlo, už nechci toto divadlo, doplňující štědrovečerní stůl a horu dárků dělat".

Obvyklé případy:
- pár výtržníků brzy odejde, ostatní jsou slušní a z velké části nezúčastnění, - hezká hudba "vše přikryje" a jednoroční účastníci si slíbí, že za rok přijdou zas - což většinou dodrží, - část účastníků zůstane do kázání, potom slušně nebo více či méně znechuceně odcházejí

Méně obvyklé případy:
- je bohoslužba slova, ne mše (např. pražská katedrála), - pro výtržnosti je třeba bohoslužbu předčasně ukončit , - půlnoční se slaví téměř stoprocentně s "kostelními návštěvníky", takže žádný problém není (zažil jsme několikrát u sv. Vojtěcha v Praze)

Jaký je Váš názor po vyhodnocení letošních (případně loňských a předloňských) zkušeností?

Moderátorem diskuze je P. Aleš Opatrný

Diskuzi naleznete zde