Jeden z mladých lékařů, kteří chodili na přednášky MUDr. Moscatiho, se trápil tím, že byl nucen dělat venkovského lékaře, ačkoliv aspiroval na vědeckou kariéru. Vyrovnával se s tím těžce. Moscati mu s otcovskou jemností napsal:

Můj milý,

netrapte se tím! Pamatujte si, že život je poslání, je to náš úkol, je to i bolest! Každý z nás musí zaujmout své místo na bitevním poli. Jestliže si Bůh přeje, abyste své vznešené poslání vykonával mezi lidmi na venkově, znamená to, že chce s vaší pomocí zasévat do jejich srdcí dobro. Mějte na paměti, že nemáte pečovat jen o těla, ale také o ubohé duše, které se k vám utíkají. Kolika bolestem ulevíte spíše radou a nasloucháním, než strohým předpisem, s nímž je odešlete do lékárny! Radujte se, protože vaše odměna bude hojná! Musíte však jít svému okolí příkladem – tím, že sám budete své srdce pozvedat k Bohu. Využijte tedy Velikonoce k tomu, abyste se přiblížil k Bohu v eucharistii, abyste od něj čerpal inspiraci pro svou budoucí kariéru.

Srdečně vás zdravím,

Josef Moscati

 

I tento dopis nám odhaluje Moscatiho jedinečnou osobnost. Byl velice vnímavý, uměl stát při druhém člověku, když se ocitl v těžké situaci, a vcítit se do jeho úzkosti. Dokázal mu však také oživit krásu ideálu, pokud ho momentálně ztratil z očí. A jako obvykle tu nechybí výzva k tomu, aby se adresát přiblížil k Pánu v eucharistii, aby u něho v modlitbě čerpal „inspiraci pro budoucí kariéru“: Právě z této rady jasně prosvítá Moscatiho každodenní zkušenost.

***

Svatý Josef Moscati, italský lékař, vědec a učitel žil v letech 1880–1927. Nedožil se ani své padesátky, ale nesmazatelně se vepsal do paměti celé Neapole. Byl to skvělý odborník, učitel mladých mediků, neúnavný badatel, ale i „lékař chudých“: Do dějin Neapole vešel právě pod tímto označením.

Medicína pro něj byla posláním. „Mohu velmi dobře sloužit Bohu i jako lékař,“ řekl jednou svým studentům, když se ho ptali, zda nikdy neuvažoval o kněžství. Poslání lékaře a křesťana podle něj spočívá v tom, že má léčit, pomáhat lidem od bolesti, přinášet jim útěchu, povzbuzení a nadpřirozenou naději. Tyto principy rovněž předával svým studentům na přednáškách.