„Zpívejme Aleluja zde na zemi,
kde jsme ještě plni starostí,
abychom je jednou mohli zpívat ´tam´ v jistotě...
Zpívejme Aleluja dnes ne proto,
abychom se radovali z klidu,
ale abychom našli útěchu v trápení.
 
Tak jako zpívali poutníci:
Zpívej, ale kráčej dál!
Zpěvem se těš v nouzi, nebuď rozmrzelý!
Zpívej a kráčej dál“! (Sv. Augustin)

Od počátků církve byly Velikonoce hlavním a ústředním svátkem církevního roku. Po celých 50 dní slavili křesťané vzkříšení Pána, radovali se z toho, že láska zvítězila nad smrtí, a že skrze vzkříšení již máme podíl na naplněném životě Ježíše Krista. Výrazem této velikonoční radosti se staly rozmanité zpěvy Aleluja...

"Haleluja! Spasení, sláva i moc patří našemu Bohu!" (Zj 19,1)
 
Zpracováno podle knížky
Anselma Grüna: Tajemství velikonoční radosti