Návrh a inspirace jak oslavit Květnou neděli 5. 4. 2020 bez možnosti bohoslužby v kostele.
Květná neděle: v tento den se připomíná slavný vjezd Pána Ježíše do Jeruzaléma. Při slavnostní liturgii se světí ratolesti a při tom se čte evangelium o vjezdu do Jeruzaléma (Mt 21,1-11). V místech, kde se běžně předčítá evangelium, se čtou pašije (Mt 26,14 - 27,66).
Čtení této neděle staví na skutečnosti Kristovy smrti na kříži
Jádrem textů je bezpochyby příběh o zatčení, procesu a umučení Pána Ježíše. Při domácí bohoslužbě, zvláště s dětmi, se může text jevit jako příliš dlouhý k rozjímání či sdílení. Lze tedy přečíst jen jeho část např. Mt 26,36-46 nebo Mt 27,32-54.
Při společném rozjímání doporučujeme soustředit se na text 2. čtení Flp 2,6-11. Jde o zásadní text křesťanské víry. Doporučujeme srovnat s ještě jiným překladem. Pán Ježíš se ponížil, stal služebníkem, abychom my měli život.
Praktické odkazy
Pro domácí (liturgické) setkání k modlitbě
Aktuální liturgická čtení ke Květné neděli https://www.vira.cz/kvetna-nedele-cyklus-a.html , (nebo zde ve formátu PDF pro vytištění).
Manuál pro domácí bohoslužbu (https://www.pastorace.cz/clanky/manual-pro-domaci-nedelni-bohosluzbu )
Instruktážní video o domácí bohoslužbě (https://www.youtube.com/watch?v=nXjfwGSluRU&feature=youtu.be&t=10).
Pro domácí liturgii lze využít i stále aktualizované prosby pro přímluvy https://www.pastorace.cz/primluvy .
Podnět k prožívání neděle
Protože se nemůžeme setkat v kostele, můžeme sledovat nějaký přenos bohoslužby (např. TV Noe). Ale možná mnohem důležitější je společná modlitba v rodině. Lze využít návody na přípravu takové bohoslužbu (viz výše). Na květnou neděli zvláštním způsobem můžeme podtrhnout modlitbu spojenou s ratolestmi.
Ratolesti
Ratolesti byly znamením velké úcty, kterou vyjadřovaly zástupy Kristu. Takto měl být vítán skutečný Mesiáš, zachránce. Ratolesti kladli na zem a vytvářeli tak jakýsi slavnostní koberec. Podobně tak kladli své pláště.
Není třeba poškodit množství keřů v našem okolí. V současném významu jsou ratolesti znamením našeho postního úsilí přiblížit se Bohu. Každý člen rodiny si tak může při procházce opatřit jednu ratolest na zahrádce či v okolí domu. Může být maličká. Není vůbec nutné, aby to byly snítky vrby jívy („kočičky“).
Když se doma slavnostně nachystá místo, kde se budeme modlit, každý z nás drží přichystanou větvičku. Pokud slavíme s více členy rodiny a především s dětmi, můžeme vytvořit špalír od dveří pokoje ke stolu.
Pak někdo z dospělých, např. otec rodiny, poprosí Boha vlastními slovy, aby přišel mezi nás a stal se naším králem. A následně zamáváme větvičkami na znamení přivítání krále. Pokud se v rodině zpívá, můžeme zazpívat píseň Hosana nebo liturgický hymnus Svatý, svatý, svatý.
Po té, co jsme přečetli čtení z této neděle, připojili rozjímání, vyznání víry a přímluvy, můžeme vložit krátký obřad, při němž každý člen rodiny položí svoji větvičku na slavnostně připravený stůl, v jehož čele je kříž. Toto gesto vyjadřuje odevzdání našeho svatopostního úsilí, naší touhy po Bohu. Lze to doprovodit poděkováním každého člena za to, co v období postu zažil či dostal.
Zvolání Hosana
Hosana v původním významu neznamená „Sláva“, ale zřejmě v průběhu dějin Izraele došlo k posunutí významu. Proto se později připojilo „na výsostech“ a dostalo toto spojení význam jakéhosi aleluja. Pojem Hosana původně znamená „zachovej již“, jak čteme v Žalmu 86,2. Ale také „vysvoboď“ v Jer 31,7, tedy odpovídá asi nejvíce dnes běžnému spojení: „Smiluj se nad námi.“
Později bylo zvolání Hosana využíváno jako radostné volání při slavnosti stánků, kdy lid asi jen zpíval refrén Hosana a kněz recitoval Žalm 118. Právě v tomto žalmu objevíme slovo hosana ve verši 24-26 „Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho. Ach, prosím, Hospodine.
Dnes je den, kdy právě toto zvolání dostává zvláštní význam a můžeme toho využít při zpěvu některé písničky.
