Šabaka Petr | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus B)
Nejsvětějšího Srdce Ježíšova - B

Vyplouvají mi na povrch ne příliš příjemné asociace na sladce kolorované obrázky blonďáka Ježíše se srdcem na svých prsou, pro mne nesrozumitelná studie o úctě k Nejsvětějšímu srdci Ježíšově, která je pro spásu zaručeně stoprocentní, a v uších mi zní kancionálové šlágry devatenáctého století. Ale nechci odvrhnout tuto zbožnost ?en bloc?.

Ježíš se srdcem otevřeným

Úvaha na Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova B

„A tak abyste zakořeněni a zakotveni v lásce mohli spolu se všemi bratřími pochopit, co je skutečná šířka a délka, výška i hloubka: poznat Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání, a dát se prostoupit vší plností Boží“ (Ef 4,17–19).

Dnes od samého rána v sobě vedu vnitřní dialog. Vyplouvají mi na povrch ne příliš příjemné asociace na povinné litanie v semináři, sladce kolorované obrázky blonďáka Ježíše se srdcem na svých prsou, pro mne nesrozumitelná studie o úctě k Nejsvětějšímu srdci Ježíšově, která je pro spásu zaručeně stoprocentní, a v uších mi zní kancionálové šlágry devatenáctého století. Ale nechci odvrhnout tuto zbožnost „en bloc“.

Chápu, že probodnuté srdce, ona poslední z pěti ran Kristových, je výsekem celé události ukřižování – smrti a vzkříšení. Skrze krev a vodu se v onu chvíli zrodila církev. Krásně to rozebírají církevní otcové. Přirovnávají tuto chvíli ke stvoření Evy ze žebra Adamova.

I dnes říkáme například: „Ukradla mu srdce. Zlomil jí srdce. Oslovujeme někoho: ‚Mé srdéčko.‘ Srdcem to vnímám tak či onak…“ Myslíme tím však osobu samotnou, ve své celistvosti: „Zamiloval se do ní. Nešťastná láska…“

Oslovovat kus Ježíše však zatím nedokážu: „Nejsvětější Srdce Ježíšovo, smiluj se nad námi.“ Když se modlím, říkám jednoduše Ježíši, nebo Pane Ježíši Kriste. Je to málo? Myslím si, že ne. Nikoho nepřemlouvám, aby tak činil také, ale jde mi o to, abychom přemýšleli, zda Ježíše neodosobňujeme, zda neabsolutizujeme výřez Kalvárské události, zda jsme ve své zbožnosti srozumitelní.

Ježíši se srdcem otevřeným, smiluj se nad námi.

Autor: Šabaka Petr

Témata: Srdce Ježíšovo | srdce | kázání, homilie

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Dan 12,1-3; Žalm Žl 16,5+8.9-10.11; Žid 10,11-14.18
Mk 13,24-32

Konec popisovaný v evangeliu velkou radostí na první pohled nenaplní. Ježíš v Markově evangeliu popisuje několik souvisejících skutečností: S příchodem konce je spojeno soužení. O příchodu Syna člověka se přesvědčí každý, bude zjevný, takže o tom nebude sporu. Žádné pokolení není od konce daleko, a přeci nikdo nebude znát přesné datum. Co si z toho odnést? Je třeba vědět, že náš konec nastane a není to daleko. Není třeba se trápit, kdy a jak to bude. Je třeba si klást otázku, co má člověk dělat, aby příchod Mesiáše byl pro nás očekávanou radostí a nikoli děsivým koncem. První čtení načrtává odpověď: Buďme ti, kdo jsou poučeni a ne vyděšeni z této reality. A buďme ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti.