Autory rozjímání jsou vězni, jejich oběti,
vychovatelé, dozorci, dobrovolníci i místní kaplan...
Na Velký pátek 10. 4. 2020 večer ve 21.00 proběhla v Římě dechberoucí křížová cesta s papežem Františkem. Texty rozjímání vznikly ve padovském vězení “Due Palazzi”. Vězni, jejich oběti, vychovatelé, dozorci, dobrovolníci i místní kaplan, dovolili svým srdcím, aby vynesla na povrch trýznivé otázky ukryté v místech, které označují za pohřebiště živých. V procesí s křížem kráčeli po náměstí vedle vězňů také zdravotníci z vatikánské polikliniky, na paměť těch, kdo slouží v nemocnicích v čase pandemie.
Dotkl jsem se rukou Božího působení v mém životě
“Cítím se jako Barabáš, Petr a Jidáš v jedné osobě”, říká v komentáři k prvnímu zastavení muž odsouzený na doživotí, s devětadvaceti lety za mřížemi, přiznávající, že vězení se stalo jeho záchranou. O své neutichající bolesti promlouvají také rodiče zavražděné dívky, ale i matka a dcera vězně poznamenané ukazováním prstů, celoživotním stigmatem, žijící však také hlubokou láskou k odsouzeným. “Připomínají někdy právě narozené děti, které je ještě možné utvářet,” podotýká vězeňská vychovatelka, která se rozhodla vydat touto cestou služby poté, co zfetovaný mladík zabil její matku. Ke Kristovu kříži se utíká kněz, křivě obviněný a propuštěný z vězení až po deseti letech. “V den, kdy jsem po plném osvobození vyšel na svobodu, zjistil jsem, že jsem šťastnější než před deseti lety: dotkl jsem se rukou Božího působení v mém životě.”
Její český překlad ke stažení (do češtiny přeložili představení Papežské koleje Nepomucenum v Římě)
