Ve stavbě každý kámen
spočívá na jiném
Ve stavbě nese jeden kámen druhý.
Každý kámen spočívá na nějakém jiném.
Právě tomu tak je i v církvi,
kde každý někoho nese a zároveň je nesen někým jiným.
Prostřednictvím trpělivosti
jsme sjednoceni
Musíme se navzájem snášet, aby se tak prostřednictvím přispění všech
do stále větší výšky zdvihala budova lásky. /…/
Prostřednictvím trpělivosti jsme sjednoceni vzájemnou láskou.
Snáším chování těch,
kteří jsou ještě neomalení
V budově církve kámen nese a je zároveň nesen.
Například podobně jako já nyní snáším chování těch,
kteří jsou ještě poněkud neomalení,
tak zase mne museli tolerovat ti, kdo mne předešli v bázni před Pánem;
oni mne nesli, abych se také já naučil snášet druhé.
Základem celé stavby
je náš Vykupitel
Celou váhu budovy ale nese základ, a tím základem je náš Vykupitel,
jenž na sobě nese břímě nás všech dohromady.
On snáší všechny naše nedokonalosti.