7. Ještě k velkým číslům

V rubrice biblických studií "Hledejte a čtěte" našeho časopisu se v č. 6 letošního ročníku zamyslil JR nad problémem velkých čísel ve Starém zákoně. V závěru jeho článku byl příslib, že se k některým případům velkých čísel ještě vrátíme. - Tentokrát bychom rádi ukázali čtenářům, jak je často velmi obtížné odpovídat na otázky, které pisatel nadhodil. Nebudeme ovšem probírat vše, co zmínil; omezíme se jen na několik co možno názorných příkladů.

Tak v 1S 6,19 čteme, že Hospodin pobil z mužů Betsemských, kteří hleděli do truhly, padesát tisíců a sedmdesáte mužů. Hebrejský text tam má doslova: A pobil v lidu sedmdesát mužů a padesát tisíc mužů. Vulgata i Septuaginta udávají stejné číslo, zato Josefus Flávius ve svých Starožitnostech (VI. 1,4) zaznamenal jen 70 mužů, druhé číslo vynechal. Někteří vykladači se domnívají, že měl jinou předlohu a že v ní opravdu původně stálo jen 70, kdežto jiní mají za to, že se mu číslo zdálo příliš vysoké a tak že je sám upravil. Obojí je možné. Targum, aramejská parafráze Starého zákona, říká, že to bylo 70 starších a 50 000 z lidu, kdežto Talmud (traktát Sota 35,b) se snaží nepochopitelně vysoké číslo vysvětlit tak, že prý šlo sice jen o 70 mužů, ale každý z nich byl tak cenný jako tisíc. Tato úprava je dokladem toho, jak už starověcí vykladači (jako ostatně i Josefus Flávius) nad textem přemýšleli.

Novodobí vykladači se různí. Někteří číselný údaj jen mlčky přecházejí, jiní jej upravují, a to různým způsobem. Tak Peters dělá z tisíců vůdce, jak už radil JR, takže mu vychází, že padlo 70 mužů a 50 vůdců. Tur Sinai, židovský odborník, malou změnou samohlásek mění číslovku "padesát" na "po pěti". Tak se totiž tehdy pochodovalo. Všude tam, kde máme v Kralické bibli obrat "vojensky seřazení", má původní text "po pěti". To mělo svůj důvod. Tehdejší cesty byly tak široké, že po nich mohlo jít vedle sebe pět, ale sotva více mužů. A tak seřadit se do pětistupů znamenalo připravit se k vojenskému pochodu. Z toho pak Tur Sinaiovi vychází "Po pěti, celkem tisíc mužů". Úprava je sice vtipná, ale zcela svévolná. - Podobnou úpravu navrhuje Hassenkampf: 70 mužů, a to po pěti z (každého) tisíce (obyvatel). - Ale co s tím? Bezpečné řešení zatím neznáme, můžeme jen předkládat své domněnky. Má domněnka zní asi takto: Větná skladba hebrejského znění naznačuje, že původně stálo v textu jen "sedmdesát mužů". Toto číslo je samozřejmě symbolické, z bible víme dobře, že sedmička je číslo plnosti. Zde se tedy tímto číslem chce říci: byli potrestaní úplně všichni, kdo se provinili. Pozdější doba však - patrně doba poslední redakce Samuelových knih přibližně v době babylónského zajetí nebo brzo po něm - už byla v rozsáhlé a lidnaté říši navyklá na vyšší čísla, a tak zdánlivě malý počet sedmdesát se nezdál úměrný k velikosti Hospodina a jeho hněvu, když tehdy asyrští a babylónští králové dávali pobíjet opravdu tisíce zajatců. A tak bylo jako vsuvka připojeno "padesát tisíc mužů" - zase ne jakožto součet pobitých, nýbrž jako osvětlení velikosti Božího hněvu. I zde jde pravděpodobně o číslo symbolické. V článku jsem k pětce připomenul, že je především, vzato zcela střízlivě, počtem prstů ruky. Ruka však je ve starověkém myšlení nástroj moci, takže v některých souvislostech se projevuje pětka jako symbolické číslo moci. V astrálních souvislostech je pětka počet planet, známých ve starověku, ostatní byly objeveny až v novověku. Takže těch padesát tisíc je nejspíše šifrovaným výrazem (v duchu babylónské číselné symboliky) pro nezměrnou a svrchovanou moc Hospodinovu. Jistý ovšem tento výklad není, ale je to vše, co zatím umím ke spornému číslu říci.

Ještě jeden příklad: Ve 2Kr 18,35 se říká, že anděl Hospodinův pobil v asyrském vojsku za jedinou noc 185 000 vojáků. To je samozřejmě zase číslo, vzbuzující podiv a nedůvěru. Co s ním? Komentáře, alespoň ty, které mám po ruce - si vůbec nevědí rady a nechávají čtenáře na holičkách. Ani zde nedovedu odpovědět jednoznačně. Číselnou symboliku ani zde ovšem nelze vyloučit, ale zatím nevím, jak číslo analyzovat, ať rozdělit, znásobit nebo vůbec nějak uvést do souvislosti se známými symbolickými čísly. Ale co když se v oné době, totiž po pádu asyrské říše, vyprávělo, že při tom pádu, ať už při dobytí Ninive r. 612 př. Kr. nebo někdy jindy, bylo pobito 185 000 bojovníků? To už by nebylo tak zcela vyloučeno, i když ovšem by i v takové souvislosti mohlo jít o údaj legendární. A nyní je třeba si všimnout, že tato zpráva, tedy 2Kr 18, je v rámci knih Královských poslední zprávou o bojích s Asyřany (zmínky 20,6 a 23,29 jsou jiného rázu). Což když redaktor královských knih (či přesněji prorocká škola deuteronomistická, která se asi jejich poslední úpravou zabývala) chtěl tímto číslem naznačit, že pád Asýrie vlastně způsobil anděl Hospodinův, tedy Hospodin sám, když se Asyřané odvážili bojovat proti Bohu? Taková reinterpretace pádu Asýrie by byla zcela v duchu deuteronomistické školy. Ovšem i toto není nic víc než hypotéza.

Nad mnoha místy písma si musíme říci: Nevíme. Zatím nevíme. Ale v takové chvíli je užitečné připomenout si slovo Lutherovo: Když něčemu v bibli nerozumíme, máme poděkovat, že Boží moudrost je větší než naše chápání, a jít dál, totiž k tomu, čemu rozumíme. A toho je - díky Bohu za to! - nemálo. Jistě tolik, že to ke spasení bohatě stačí.