Navigace: Tematické texty B Boží vůleTexty na nástěnky - Boží vůle r. 2007 / POTŘEBUJI TĚ
r. 2007 / POTŘEBUJI TĚ
Ve wordu je text ke stažení zde
POTŘEBUJEME LIDI, KTEŘÍ SE K NÁM DOBŘE CHOVAJÍ...
„POTŘEBUJI TĚ!“ TOTO SLOVO JSME UŽ
VE SVÉM ŽIVOTĚ NĚKOMU ŘEKLI.
A BLAZE TOMU, KDO MÁ NĚKOHO,
KDO MU ODPOVÍ: „NO JASNĚ! POMOHU TI.“
Jako lidé máme mnohé potřeby. Potřebujme stravu, oblečení, někdy i léky. Ale nejvíc potřebuje-me lidi. A to nejen kvůli různým službám - od řidiče autobusu až po prodavačku. Ještě více potřebuje-me lidi, kteří se k nám prostě dobře chovají, kteří nás mají rádi, kteří pro nás mají pochopení.
Jak moc takové lidi potřebujeme, zpozoruje-me, teprve když nám schází. „Škoda, že jsi tu tehdy nemohl být, tolik jsem tě potřeboval...“ – mít někoho, kdo by mě utěšil, kdo by mi poradil nebo s kým bych se mohl podělit o svou radost.
KAŽDÝ Z NÁS
JE DŮLEŽITÝ
„POTŘEBUJI TĚ!“
A „JSEM TU PRO TEBE!“
Jako lidé jsme odkázáni na sebe navzájem. Nikdo nemůže žít jen sám pro sebe. Dávání a přijímání patří k sobě. Obojí vytváří naše člověčenství, obojí dává našemu životu lidský rozměr. Důležití můžeme být pro druhé naší prací, službou, blízkostí a podporou...
Od druhého tedy nemůžeme jen něco požadovat, pro druhého je nutné také něco dělat. A je pozoruhodné, jak příjemný zážitek je, že nás někdo potřebuje.
Existují ale lidé, kteří by pro někoho něco rádi znamenali, avšak nikdo od nich nic neočekává. „Tak rád bych něco dělal – ale nikdo mě nepotřebuje!“
Ale ano – je někdo,
kdo tě určitě potřebuje:
Bůh!
„POTŘEBUJI TĚ,“
ŘÍKÁ BŮH I TOBĚ...
Bůh i skrze tebe chce ve světě něčím pohnout. Máš být jeho „vyslankyní“ či „vyslancem“. Ne snad na velkém velvyslanectví, ale možná můžeš být:
o člověkem, se kterým si může popovídat zatrpklá sousedka,
o maminkou pro dítě, které potřebuje lásku,
o dítětem pro starou maminku,
která potřebuje péči,
o charitativní pracovnicí ve své obci, i kdyby mělo jít jen o navštěvování nemocných...
Co v této souvislosti ale znamená slovo „jen“?! Kdo dokáže více: lékař, který jen odsune smrt, anebo tvá přítomnost, kvůli které umírající není sám? Nesmíme se klamat: Bůh nás mnoha způsoby používá pro své plány spásy. Jsme si tak navzájem pomocníky a průvodci k Bohu.
„Potřebuji tě,“ říká i tobě Bůh. Zeptej se ho právě nyní: „Bože, kde bych ti mohl být užitečný?“ Jistě časem zaslechneš jeho odpověď, pokud budeš pozorně naslouchat jeho tichému hlasu. Bůh mluví! Jen my jsme někdy příliš hluční...
Zpracováno podle knížky: Joachim Wanke Postavit světlo na svícen,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství www.kna.cz