Duch svatý uzdravuje ze stresu a z rutiny  Stres a nuda jsou v podstatě rezignací.  - archív citátů

Navigace: Tematické texty M MorálkaKrátké texty, citáty Různé citáty různých autorů k tématu: etika, morálka

Různé citáty různých autorů k tématu: etika, morálka

Pokud se člověk nechá ovládnout jednostranným přijetím primátu ekonomicko-výrobních struktur, jejichž nezbytnou „součást“ sám tvoří, stává se osudově hříčkou takzvané „konzumní společnosti“ a následovně i obětí manipulace. A riziko nespočívá jen v tom, že je člověk hodnocen pouze jako výrobní prostředek. Existuje totiž i riziko daleko méně nápadné, a to, že sami sebe začneme v různých procesech považovat, ať již vědomě či nevědomě, za „prostředek“, tj. za pasivní složku, kterou se dá nerůznějším způsobem „manipulovat“ (mimo jiné i prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků), jež se zbavuje vlastní zodpovědnosti a „námahy“ spojené s rozhodováním a která se i při řešení osobních a hlubších lidských problémů uchyluje k povrchní pomoci některého z „technických“ vynálezů.

Mimo to je konzumní morálka úzce spjata s hédonistickou koncepcí života, jejímž výsledkem nemůže být jiný druh společnosti než taková, která dnes bývá běžně označována jako „svobodná“. Hédonistický postoj vskutku vede k takové interpretaci svobody, podle které svoboda pak směřuje ke svému vlastnímu porušování, a naopak, porušování svobody se společensky vysvětluje jako tendence co nejvíce chránit hédonistické postoje.

Konzumní postoj nebere v úvahu celou pravdu o člověku - ani pravdu historickou či společenskou, ani vnitřní nebo metafyzickou. Nezvažuje celou pravdu o člověku. Jedná se spíše o únik před touto pravdou. Člověk je stvořen ke štěstí. Zajisté! Ale lidské štěstí není v žádném případě totožné s poživačností! Člověk orientovaný konzumním směrem ztrácí poživačností celkový rozměr vlastní lidskosti, ztrácí vědomí hlubšího smyslu života. Takto orientovaný vývoj zabíjí v člověku všechno, co je skutečně hluboce lidské.

(Jan Pavel II.: Nebojme se pravdy, Zvon, Praha 1997)

+

Nelze si uměle vytvořit pocit jistoty - ten může přijít jen jako důsledek na něco zaměřených výkonů. (164)
(...)
STRAUS vysledoval jako první nutkavou neurózu ž do existenciální roviny, ale „přehlédl možnost léčit nutkavou neurózu tak, že se vyjde z duchovna!“. (165)
(...)
Může být nesvědomité jednat tak či onak, ale největší nesvědomitostí je nejednat vůbec! (168)
(...)
K sebetranscendenci patří také sebedistance. Přílišné zaměření na sebe se nejlépe léčí humorem - zasmát se svým chybám...

(Viktor E. Frankl: Lékařská péče o duši, Cesta, Brno 1996)

+

Protože mravní zlo je nebezpečnější než fyzické, je třeba lidi, kteří šíří mravní zkázu, izolovat přísněji než ty, kdo šíří infekce.
Ale kde je hranice? Jak splnit Kristův požadavek: „Nechte obojí růst až do žní!“ I demokracie umírá na svou přílišnou svobodu. Lidstvo jako celek není ještě zralé ani pro demokracii, ani pro křesťanství. Nedorostlo do normálních lidských vztahů.

(Anton Srholec: Experiment lásky, Na ceste 1989, 23)

+

Idea kompromisu, která dobře funguje v politice, obchodu, společenském životě a v mezilidských vztazích, je neuskutečnitelná v oblasti víry, morálky a etiky. Kompromis v záležitostech víry a morálky přestává být kompromisem a stává se obyčejnou nevěrou nebo zradou.

A ačkoli lidé, kteří se vyslovují pro trvalé náboženské, morální a duchovní hodnoty, podléhají pádům a hříchu (i v oblasti lidské lásky a sexuality) tak jako všichni ostatní, je tu rozdíl v tom, že ze své nevěrnosti nechtějí udělat zákon nebo módu, která by měla postihnout a ospravedlnit jejich morální křehkost.

(Józef Augustyn: Sexuální výchova v rodině a ve škole, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1998, 66)


V diskusi odvíjející se okolo sexuální výchovy zdůrazněme ještě jednu zjevnou skutečnost, totiž že církev, která působí z vůle Krista, a nikoli z vlastní vůle, nechce a nemůže nikomu násilím vnucovat jakékoli morální zásady ani v oblasti lidské lásky, sexuálního jednání a samotné sexuální výchovy. Křesťanství se totiž zakládá na základním zákonu svobody - nevnucuje hodnoty, ale pouze vybízí a zve člověka k jejich přijetí. Člověk se stává křesťanem díky vnitřnímu a svobodnému rozhodnutí srdce, při němž se vyslovuje pro Krista a jeho učení. Toto rozhodnutí se rodí často v dlouhém hledání a uprostřed různých slabostí a lidských chyb.

(Józef Augustyn: Sexuální výchova v rodině a ve škole, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1998, 67)

+

"Přirozený zákon" je soubor povinností a odpovědností, které pro člověka vyplývají z jeho podstaty, z toho, že byl stvořen "k obrazu a podobě Boha".

(André Frossard: Ptali jste se na Boha, Praha, Portál, 1992, s. 89)

+

Jako žena z ulice se technika zaprodala i zlodějům, vrahům, teroristům. Státy technicky vyspělé nedovedou zvládnout zločince, na které kdysi stačili noční hlídači s halapartnami.

(Tomáš Špidlík: Ve službě slova - cyklus B, Olomouc, Matice cyrilometodějská 1992, s.142)


Čtení z dnešního dne: Úterý 14. 5., svátek sv. Matěje, apoštola

1. čtení - Sk 1,15-17.20-26; Evangelium - Jan 15,9-17

Komentář k Sk 1,15-17.20-26: Matěj – jeden z těch, který chodil spolu s apoštoly v době, kdy Ježíš žil mezi nimi. Kéž se i já dokážu podobně ztotožnit s jeho církví a svědčit o zmrtvýchvstání.

Zdroj: Nedělní liturgie

Letnice, Svatodušní svátky... datum

(19. 5. 2024) O Letnicích křesťané slaví slavnost seslání Ducha svatého - tedy skutečnost, že Bůh skrze Ducha svatého působí (dodnes)…

Svatý Jan Nepomucký (svátek 16. 5.)

(14. 5. 2024) Jan Nepomucký - v černých vodách času naše hvězda...

´Pobožný lenoch´sv. Izidor (svátek 15.května)

(14. 5. 2024) Svatý Izidor rolník (1080-1130)

15. květen - Mezinárodní den rodiny

(13. 5. 2024) Ježíš, Boží Syn, se stal člověkem v rodině. Základem dobré rodiny je dobré manželství.

Svatý Pankrác (svátek 12.5.)

(11. 5. 2024) Svatý Pankrác zemřel mučednickou smrtí pro Krista, když mu bylo pouhých čtrnáct let. Stalo se tak 12. května roku 304

Světový den sdělovacích prostředků

Světový den sdělovacích prostředků
(10. 5. 2024) Světový den sdělovacích prostředků se připomíná vždy na 7. velikonoční neděli, neboli týden před Slavností seslání Ducha…

Den matek

(9. 5. 2024) Svátek matek (den matek) se slaví druhou květnovou neděli.