Němeček Michal | Sekce: Kázání
Postní doba (cyklus A)
5. neděle postní / cyklus A / Kdybys tu byl..
Nejde tolik o zázrak vzkříšení Lazara, ale sledujeme víru učedníků, Marty a Marie...
Drama coronaviru i detail obyčejných věcí
Současná situace pandemie je veliké drama. Někteří nemohou vůbec nic dělat a mnozí jsou tím zklíčeni. Jiní padají vyčerpáním. Co se to děje? Svět se rázem okamžiku změnil. Přes obrovské drama mnoha lidských příběhů, je ale fantastické vidět tuto obrovskou proměnu. Je dobré mezi mnoha děsivými informacemi neztratit to, co se v souvislosti s pandemií rodí jako dobré a jedinečné. Obdivujeme a děkujeme všem, kteří právě nyní zdarma poskytují svoje znalosti, techniku, síly... Pro mnohé z lidí, kteří nyní musí trávit čas doma, je to vzácná příležitostí vidět, všimnout si mnoha krásných detailů, které nás obklopují. Od dětských úsměvů, zpívajících ptáků za okny, přes skvělou moderní techniku až po to, že máme kolem sebe někoho blízkého.
Jde o katechumeny
Evangelium 5. neděle postní v cyklu A nabízí další klíčový text z Janova evangelia. To proto, že po celou postní dobu máme před očima katechumeny, kteří se připravují na křest. I když se nejspíš v daných podmínkách křest odloží a nebude přímo na Velikonoce, jejich vnitřní růst se nijak nemá zastavit. Před dvěma týdny se v neděli četl text z Jan 4 o Samařské ženě, která se prvně setkala s Kristem a uvěřila, že je mesiáš, protože viděl do její osobní minulosti. Minulou neděli jsme četli o slepci, který byl uzdraven. Zakusil zázrak, a tak přijal Ježíše jako osobního zachránce. Zajímavé ale bylo sledovat, jak tento uzdravený slepec hájil tuto čerstvě nabytou víru.
Lazar nebo Marta?
Dnes nejde toliko o zázrak vzkříšení Lazara, ale sledujeme víru učedníků, Marty a Marie. Učedníci tu znovu stojí jako ti, kteří zatím moc nerozumí Kristovým záměrům. Marta jako praktická žena vystupuje věcně a velmi statečně. Přesto ani ona ještě plně nevěří, že by Ježíš mohl mít moc nad smrtí zde a nyní.
Věříš?
Vraťme se k dialogu Krista s Martou: „Věříš, že já jsem vzkříšení a život? Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít...“
Je život po smrti? Jsou Ježíšovy výroky jen obrazné, symbolické, nebo to myslí velmi realisticky?
On mluví velice realisticky! Kdyby to nemyslel naprosto konkrétně, nemohl by Lazar stanout po čtyřech dnech před svým vlastním hrobem a žít.
Po smrti je život
Cílem celé této události nebylo narušení Bohem daného přirozeného řádu. Boží Syn ukazuje to, co běžné optice člověka není na první pohled patrné! Život nekončí smrtí, má své pokračování. Pán před Martou otevírá nejzásadnější otázku víry. O to jde! Jestliže Boží Syn nemá moc nad smrtí, nic nám nepomůže jeho oběť a smrt.
On je život!
Ježíš je vzkříšení! Nejen že má moc pozměnit nemoc či smrt u člověka, ale ON je život. Zde stojíme na prahu velkého tajemství, kterým je sám Bůh. Hospodin není kdosi velmi vzdálený, neznámý, daleký. On je život, ze kterého všichni čerpáme, abychom mohli vůbec žít. Nikoli tak, že v nás je kus Pána Boha a všichni a všechno dohromady jsme celý Bůh. To je idea panteismu, kterou lze najít i dnes (např. u některých ekologických proudů). Ježíš je Bůh a Bůh sám v sobě je život. On je zdroj, pramen života, dobra, krásy...
Křest a Král života
Obě sestry shodně Kristu vyčítají: „Kdybys tu byl...“ Je to velká víra v Ježíše, ale pouze v hranicích námi viděného světa. I my si možná někdy posteskneme: „Kdyby tu byl Bůh, tak...“ Bůh však často jde za hranu našich představ. Tam, kde my již vůbec nic nemůžeme, tam Hospodin nepřestal být mocný! Smrt je v této věci asi nejzásadnější hranou, za kterou žádný člověk nemůže. Ale pro Boha toto není hranice. On je Pán života! Tomuto Králi života dáváme svůj život ve křtu!
Autor: Němeček Michal