Odpuštění nemění minulost, ale může otevřít cestu ke změně budoucnosti. - archív citátů

Sekce: Knihovna

Jiří Skoblík

1. kapitola o zjevení; Ježíš zjevující Otce

z knihy Průřez encyklikou Fides et Ratio

Každá reflexe církve vyrůstá z přesvědčení být pečovatelkou poselství, jehož původ je v samém Bohu, aniž by člověku byl něco takového dlužen. Nauka 1. vatikánského sněmu učí, že pravda filozofická a pravda zjevení, jejichž princip i předmět jsou odlišné, se spolu nesmísí a jedna druhou nečiní zbytečnou. Na to navazuje 2. vat. sněm v Dei verbum 2, když mluví o zjevujícím Ježíši a dějinách spásy. Křesťanství totiž přiznává základní význam času jako místu stvoření, vykoupení a zásluhou vtělení, kterým Bůh jednou provždy předal lidem pravdu o člověku, i místu předjímky budoucího dovršení.

Pravda, projevená v Kristově poselství, není uzavřena v úzkém teritoriálním a kulturním rámci; všichni tím mají přístup kOtci. Kde jinde by mohl člověk hledat odpověď na tak dramatické otázky, jako je otázka bolesti, utrpení nevinných a smrti?

(Rozum před tajemstvím) Ježíš sice zpřístupňuje Otce, ale zjevení je podnes čímsi tajemným, dostupným pouze víře, která je podle jedné ze základních pravd křesťanství poslušnou odpovědí Bohu. Jejím předpokladem je poznání, že Bůh jako původce poselství je garantem jeho pravdivosti, proto má jeho zvěst nárok na víru. Jestliže rozum a vůle dosahují aktem víry vrchol svých duchovních možností, a tak je naplno žita lidská svoboda, znamená to, že svoboda se neuskutečňuje v rozhodnutích proti Bohu. Jak by mohlo být viděno zdráhání otevřít se tomu, co umožňuje sebeuskutečnění, jako věrohodné užití svobody? V aktu víry dospívá svoboda k jistotě pravdy a rozhoduje se v ní žít.

Rozumu pomáhají znamení obsažená ve zjevení. Dovolují mu probádávat obsah tajemství vlastními prostředky, na které je oprávněně hrdý. Jsou však také vybídnutím jít nad úroveň znamení, a tak chápat jejich služebnou roli. Dokument upozorňuje na eucharistii, vyznačující se jednotou skutečnosti, která je dostupná smyslům, a významu, který je dostupný víře. Nic jiného neomezuje rozum v jeho probádávání tajemství než lidská konečnost vůči nekonečnosti Boží, naopak zjevení je stálou pobídkou pokračovat v rozumovém úsilí (Anselm, Deut, Augustin).


Shrnutí: Zjevení není vrcholný produkt lidského ducha, ale dar, který netlumí rozum, avšak podněcuje jej, právě tak jako nabídka víry podněcuje svobodu.


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Témata: Víra

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 21. 11. 2024, Čtvrtek, Památka Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě

Zj 5,1-10;

Komentář k Zj 5,1-10: Jan naříká nad tím, že se nenajde nikdo vhodný k tomu, aby otevřel svitek. Na konci církevního roku mohu i já litovat nevyužitých šancí. Ale nezávisle na mně: vítězství je konečné!

Zdroj: Nedělní liturgie

Kdy začíná advent?

Kdy začíná advent?
(21. 11. 2024) Datum 1. adventní neděle...

Texty na nástěnky - vyšlo další vydání předtištěných textů

Texty na nástěnky - vyšlo další vydání předtištěných textů
(21. 11. 2024) Vyšel nový soubor předtištěných textů na nástěnky pro období Advent 2024 – Kriste Krále 2025. Texty si…

C. S. Lewis

C. S. Lewis
(21. 11. 2024) ateista, konvertita, apologeta a ´tvůrce Narnie´ († 22. 11. 1963)

Adventní kalendář k JUBILEJNÍMU ROKU

Adventní kalendář k JUBILEJNÍMU ROKU
(18. 11. 2024) 24.12. začíná jubilejní svatý rok 2025 otevřením brány baziliky svatého Petra ve Vatikánu. Nabízíme vám tip na…

Slavnost Ježíše Krista Krále

(16. 11. 2024) Slavnost Ježíše Krista Krále je svátek, který se slaví poslední neděli liturgického roku (34. neděli v liturgickém…

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989
(14. 11. 2024) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen…

Světový den chudých

Světový den chudých
(13. 11. 2024) Světový den chudých se připomíná vždy 33. neděli v mezidobí, tedy neděli před slavností Ježíše Krista Krále.