Hřích je sám o sobě hříšníkovi trestem (Aleš Opatrný)

Lidé si často myslí, že hříšník je šťastný člověk, že dělat zlo je vlastně velké potěšení, které je jim - spravedlivým - odepřeno. Evangelium i životní zkušenosti ovšem říkají něco jiného. Zlo je zátěž - a Ježíš zřejmě proto jedná s hříšníky s velkým taktem a s velkým slitováním.

Na hříších nikdo takříkajíc dlouhodobě nevydělá. A nejen to. Hříchy ve chvíli, kdy si je člověk skutečně připustí, ukáží svou tíži: hříšník, vědom si svých vin, je skutečně člověkem velmi trpícím.

A právě těmto lidem Ježíš ukazuje, že je tu cesta nápravy. Ta nespočívá v tom, že si člověk přivodí utrpení a zármutek ještě větší. Spočívá v tom, že člověk pozná a uzná Boží lásku k němu. Že se hříšník této lásce vystaví - že v ní opravdu uvěří. Nemusí to být zrovna snadné a ani to není mnohdy bezbolestné. Ale je to Kristova cesta, která vede k cíli. Má to smysl, je to užitečné a pravdivé.

(Úryvek z knihy Stůl slova, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství)