“Má-li člověk Ducha svatého,
jak sladké jsou všechna námahy tohoto světa“,
říká svatý Jan Maria Vianney (který netrpěl rozhodně leností a nečinností). ...
Jindy říká: “Jsou lidé, kterým život z víry připadá nudný -
- to je znamením, že že nežijí z Ducha svatého".
(z článku Duch svatý uzdravuje ze stresu a rutiny)
Jan Maria Vianney se narodil 8. května 1786 v obci Dardilly u Lyonu. Vyrůstal v době francouzské revoluce, s náboženskými pravdami se mohl seznamovat pouze v rodině nebo neveřejným způsobem, číst a psát se začal učit až v 17 letech. Pod vedením faráře z blízké farnosti Ecully se připravoval na kněžství a po vysvěcení v grenobelském semináři (1815) u něho začal působit jako kaplan. V roce 1818 mu byla svěřena zanedbaná venkovská farnost v Arsu; jeho upřímná zbožnost a horlivá láska k duším ji dokázaly proměnit v ohnisko náboženského života. Nebyl teologem ani řečníkem, většinu času strávil ve zpovědnici a před svatostánkem. Ročně přicházelo za ním do Arsu až sto tisíc lidí. Toužil po řeholním životě, ale z poslušnosti zůstal ve své farnosti až do smrti (4. srpna 1859). V roce 1925 byl prohlášen za svatého a 1929 za patrona kněží v duchovní správě. (V církevním kalendáriu je zařazen jako: kněz).
Se svolením převzato z www.iencyklopedie.cz