Já přec vím, že Hospodin je velký, náš Pán je nade všechny bohy.
Všechno, co Hospodin chce, to činí
na nebesích i na zemi, v mořích i ve všech propastných tůních.
Přivádí mlhu od končin země, déšť provází blesky, ze svých zásobnic vyvádí vítr.
(Žl 135,5-7)
Chválen buď, můj Pane, mnou a všemi stvořeními,
a především panem bratrem sluncem,
jenž přináší den a nám svítí světlem svým,
jest krásné a září leskem velikým
jsouc, Nejvyšší, tvým obrazem.
Chválen buď, můj Pane, skrze sestru lunu, skrze hvězdy,
na nebiʼs je stvořil jasné, vzácné a krásné.
Chválen buď, můj Pane skrze bratra vítr, skrze vzduch a mraky,
skrze nečas i počasí jasné, kterým na živu své tvory udržuješ.
Chválen buď, můj Pane, skrze sestru vodu,
která je tak užitečná, dobrá, pokorná a čistá.
Chválen buď, můj Pane skrze bratra oheň,
kterým osvěcuješ naše noci,
je krásný, radostný, mohutný a silný.
Chválen buď, můj Pane, skrze naši sestru matku zemi,
která dává život a jež vládne nade všemi
a jež rodí různé plody a trávu a barevné květy.
Náš Pane, chtěli bychom se připojit k této chvále,
kterou vyzpíval svatý František.
Jak tě ale může chválit slunce, když spaluje,
voda, která ztrácí průzračnost a v přívalech přináší zkázu namísto života,
jak tě může chválit oheň změněný v ničivý požár,
a vyprahlá země?
Pohled na ni nás naplňuje sklíčeností.
Vyznáváme, že nejsme dobrými správci tvého stvoření,
když přírodu víc drancujeme, než abychom ji chránili,
a rozséváme znečištění a zkázu namísto krásy.
Odpusť nám a obměkči srdce těch, kdo hledají jen svůj prospěch
na úkor přírody a na úkor chudých.
Prosíme o dar vláhy pro naši zem
a pro nás o sílu tvé lásky,
abychom pečovali o život a krásu.
Zaplav nás pokojem,
abychom žili jako bratři a sestry
a nikomu neškodili.
Dobrý Pane,
Bože našich předků,
Panovníku nebe a země,
Stvořiteli vod,
Králi všeho svého stvoření,
vyslyš naši modlitbu.
Amen.
