Již podesáté se sjedou poutníci z Čech a Německa v předvečer poutní mše u „Panenky Skákavé“ na Karlovarsku. Do opuštěného kostela, dříve proslaveného velkými poutěmi, přijíždějí, aby strávili 2 hodiny v usebrání při doprovodu meditativních zpěvů z francouzské klášterní komunity v Taizé. Pro všechny příchozí bývá tento večer při svíčkách velkým zážitkem.
Na místo přichází jak sudetští rodáci a jejich potomci, přinucení po válce opustit své domovy, tak místní i přespolní a společnými chválami a modlitbami v obou jazycích tak vyprošují smíření mezi oběma národy. Vesnička Skoky byla navíc po vysídlení odříznutá od hlavní přístupové cesty z jihu nově vzniklou přehradou na řece Střele a v dnešní době sem nevede ani elektřina ani asfaltová cesta.
Přesto, anebo možná právě proto, že příroda převzala nad tímto kdysi hojně navštěvovaném poutním místě vládu, má kostel zasvěcený Navštívení Panny Marie (s poutní slavností podle starší tradice držené ještě dnes v některých německy mluvících oblastech 2.7.) a celé jeho okolí nezapomenutelnou atmosféru.
Následující den se pak koná slavná česko-německá poutní mše za účasti opata premonstrátského kláštera v Teplé.
