Bible není vrcholným dílem literatury, ale „ohněm, knihou, v níž promlouvá Bůh“. Tato slova píše papež František v předmluvě k rakouskému vydání Bible pro mladé. Text komentovaný mladými lidmi je součástí projektu YouCat, ve kterém byl publikován např. katechismus pro mladé.
„Moji milí mladí přátelé, kdybyste viděli mou Bibli, možná by vás neoslovila,“ začíná František předmluvu. „Řekli byste: ‚Co? Toto je papežova Bible? Tak stará a tak opotřebovaná kniha!‘ Mohli byste mi také darovat novou, klidně za tisíc eur, ale nechtěl bych ji. Miluji svou starou Bibli, tu, která mě provázela polovinu mého života. Zná mou radost, byla smáčená mými slzami: je to můj neocenitelný poklad. Žiji z ní a za nic na světě bych ji nedal pryč.“
Kolik křesťanů je pronásledovaných kvůli Bibli
František mladé lidi především žádá, aby tato kniha, poté, co ji přečtou, neskončila „ve třetí řadě“ knihovny, kde by se „plnila prachem“, aby ji pak nakonec „vaše děti jednou prodaly v bazaru. Ne, tak tomu nesmí být,“ vyzývá papež.
„Chci vám říci jednu věc. Dnes, ještě více než na počátku křesťanství, jsou křesťané pronásledovaní. Z jakého důvodu? Jsou pronásledovaní, protože nosí kříž a vydávají svědectví Kristu; jsou odsuzovaní, neboť vlastní Bibli. Evidentně je Bible extrémně nebezpečnou knihou, tak riskantní, že v některých zemích se s tím, kdo ji vlastní, zachází jako s člověkem, který ukrývá ve skříni příruční bomby!“ píše František.
Bible není vrcholným dílem literatury, nýbrž ohnivou knihou
Mahátma Gándhí, který nebyl křesťanem, pokračuje římský biskup, jednou řekl: „Vám, křesťanům, je svěřen poklad, který má v sobě množství dynamitu schopné roztříštit na tisíc kousků celou civilizaci, obrátit svět naruby a vnést mír na planetu zničenou válkami. Avšak zacházíte s ní, jakoby to bylo jen literární dílo, nic víc.“
Pokud by však Bible byla jen literárním dílem a sbírkou pěkných příběhů, bylo by podle papeže „nutné říct mnoha křesťanům, kteří se nechávají uvěznit a mučit kvůli Bibli: ‚Byli jste opravdu hloupí a málo prozíraví, vždyť je to pouze literární dílo!‘ Nikoliv. S Božím Slovem přišlo na svět světlo a již nikdy nebude zhasnuto,“ píše František.
Mladí lidé mají v rukou „něco božského: knihu jak oheň, knihu, v níž Bůh promlouvá. Proto si pamatujte: Bible není vyrobená proto, aby se položila na polici, nýbrž aby byla držena v ruce, aby byla často čtena, každý den, o samotě nebo i ve společenství. “
Čtěte Bibli ve společenství, beze strachu, že vás budou druzí posuzovat
Papež také vyzývá ke společné četbě Bible: „Spolu sportujete, nakupujete; proč tedy nečíst společně, ve dvou, třech či čtyřech, Bibli? Možná venku, ponořeni do přírody, v lese, na břehu moře, večer při světle svíčky. Budete mít mocnou a vzrušující zkušenost. Nebo snad máte strach, že budete vypadat před druhými směšně?“
„Čtete pozorně, nezůstávejte na povrchu, jak se to dělá s komiksy! Slovo Boží se nedá jednoduše přeletět zrakem!“ František také vyzývá mladé, aby se ptali, co říká Bible jejich srdci: „Jen tak bude moci Boží Slovo ukázat celou svou sílu; jen tak se náš život bude moci proměnit a stát se plnějším a krásnějším.“
Když čtu Bibli, nechávám Ježíše, aby se na mě díval
„Chci se vám svěřit, jak čtu svou starou Bibli,“ pokračuje římský biskup. „Často ji vezmu, přečtu kousek, pak ji odložím a nechávám Ježíše, aby se na mě díval. Nejsem to já, kdo se dívá na něho, on se dívá na mě: Bůh je skutečně tam, je přítomný. Tak se jím nechávám pozorovat a cítím – a není to sentimentální – vnímám v hloubce, co mi Pán říká.“
„Někdy nemluví. A tedy necítím nic, jen prázdno, prázdno, prázdno… Avšak trpělivě tam zůstávám a takto ho očekávám, četbou a modlitbou. Někdy dokonce při modlitbě usnu, ale to nevadí: Jsem jako syn v blízkosti svého otce, a to je to, na čem záleží. Chcete mi udělat radost? Čtěte Bibli,“ končí svou předmluvu.