Aneb Bůh to má v rukou, nebojme se!Když jsem se v září minulého roku vrátil k práci mezi lidmi ve farnosti dohromady po dvanácti letech služby a života na biskupství a v klášteře, těšil jsem se. Přesto ve mně hlodala pochybnost: Budu této změny schopen tak, abych byl lidem kolem sebe opravdu pomocí na jejich životní cestě? Povídal jsem si o tom s Bohem. A taky jsem přemýšlel a radil se s bratřími, co dělat, jak začít, jak se lidem přiblížit.
Představit se lidem ve farnosti, uspořádat nějaké setkání i mimo bohoslužbu, seznámit se se starosty obcí, zajít do školy a nabídnout spolupráci a možnost vyučování náboženství, zastavit se v místní hospodě na jedno pivo, abych se i tam trochu seznámil.
S blížící se Památkou všech věrných zemřelých - Dušičkami - jsem také uvažoval, co nabídnout v této době, kdy lidé hojně přicházejí na hřbitovy zapálit svíčku, zavzpomínat, snad se i pomodlit. Naplánoval jsem si jednotlivé pobožnosti na hřbitovech po dohodě s lidmi v kostele a konzultacích se starosty. Vyvěsil plakáty, poprosil o vyhlášení v místním rozhlase. Na třech místech přišla skupinka lidí, a to nejen pravidelně chodících na bohoslužby. Krom chvíle naslouchání čtení z Bible jsme se modlili u hrobů kněží a všude tam, kde měli přítomní pochované své blízké. Na jednom hřbitově nepřišel nikdo. Pomodlil jsem se sám… Při návratu na faru jsem uviděl malou skupinku lidí, stojících v zatáčce u malého křížku při silnici. Spoustu zapálených svíček, asi tam někdo zahynul při nehodě, říkal jsem si. A najednou mě napadlo: Co kdybych se s těmi lidmi chvíli zastavil a nabídl jim modlitbu? Už jsem s autem dojel kus dál, a tak jsem zastavil a vrátil pěšky k nim. Dozvěděl jsem se, že tam asi před rokem zahynul na motorce vnuk jedné paní v té skupince. Pomodlili jsme se, prohodili pár slov a jel jsem zase dál. A za pár týdnů jsem se dozvěděl od známé té babičky, že ten den doma uklízela a v jednu chvíli ji tak napadlo, že by měla zajít na místo té nehody. Neměla stání, a tak se tam vydala. A tam došlo k Setkání s Ním. Prý ta chvíle byla pro tu paní povzbuzením a útěchou v jejím zármutku…
Děkoval jsem Bohu, dal mi najevo, že jsem na i na ten hřbitov, kam nikdo nepřišel, vlastně nejel nadarmo. A taky jsem si říkal, vidíš, něco jsi naplánoval a ono to nevyšlo podle Tvých představ. Ale Bůh Tě postrčil a použil k tomu, co naplánoval On…
On-line rozhovor s knězem Adrianem Zemkem,
který působí v klášteře v Doksanech a okolí
(v oblasti s velice nízkou religiozitou)
proběhne ve čtvrtek 12.3. od 13:00 hod.
Otázky můžete klást již nyní.
Jdi na rozhovor
Proč dnes hledat Boha?
Online rozhovor s P. Adrianem Zemkem
S blížící se Památkou všech věrných zemřelých - Dušičkami - jsem také uvažoval, co nabídnout v této době, kdy lidé hojně přicházejí na hřbitovy zapálit svíčku, zavzpomínat, snad se i pomodlit. Naplánoval jsem si jednotlivé pobožnosti na hřbitovech po dohodě s lidmi v kostele a konzultacích se starosty. Vyvěsil plakáty, poprosil o vyhlášení v místním rozhlase. Na třech místech přišla skupinka lidí, a to nejen pravidelně chodících na bohoslužby. Krom chvíle naslouchání čtení z Bible jsme se modlili u hrobů kněží a všude tam, kde měli přítomní pochované své blízké. Na jednom hřbitově nepřišel nikdo. Pomodlil jsem se sám… Při návratu na faru jsem uviděl malou skupinku lidí, stojících v zatáčce u malého křížku při silnici. Spoustu zapálených svíček, asi tam někdo zahynul při nehodě, říkal jsem si. A najednou mě napadlo: Co kdybych se s těmi lidmi chvíli zastavil a nabídl jim modlitbu? Už jsem s autem dojel kus dál, a tak jsem zastavil a vrátil pěšky k nim. Dozvěděl jsem se, že tam asi před rokem zahynul na motorce vnuk jedné paní v té skupince. Pomodlili jsme se, prohodili pár slov a jel jsem zase dál. A za pár týdnů jsem se dozvěděl od známé té babičky, že ten den doma uklízela a v jednu chvíli ji tak napadlo, že by měla zajít na místo té nehody. Neměla stání, a tak se tam vydala. A tam došlo k Setkání s Ním. Prý ta chvíle byla pro tu paní povzbuzením a útěchou v jejím zármutku…
Děkoval jsem Bohu, dal mi najevo, že jsem na i na ten hřbitov, kam nikdo nepřišel, vlastně nejel nadarmo. A taky jsem si říkal, vidíš, něco jsi naplánoval a ono to nevyšlo podle Tvých představ. Ale Bůh Tě postrčil a použil k tomu, co naplánoval On…
On-line rozhovor s knězem Adrianem Zemkem,
který působí v klášteře v Doksanech a okolí
(v oblasti s velice nízkou religiozitou)
proběhne ve čtvrtek 12.3. od 13:00 hod.
Otázky můžete klást již nyní.
Jdi na rozhovor
Proč dnes hledat Boha?
Online rozhovor s P. Adrianem Zemkem
