Poselství Benedikta XVI. ke Světovému dni sdělovacích prostředků
Vatikán. Virtuální kontakt nemůže a nesmí nahradit přímé mezilidské vztahy. Pravda evangelia, i když je hlásána ve virtuálním světě, vyžaduje vtělení ve světě reálném, píše Benedikt XVI. v poselství ke Světovému dni sdělovacích prostředků, který připadá na Nanebevstoupení Páně (letos 5. června). Papež se tentokrát věnuje internetu jako „charakteristickému jevu naší doby“.
Vatikán. Virtuální kontakt nemůže a nesmí nahradit přímé mezilidské vztahy. Pravda evangelia, i když je hlásána ve virtuálním světě, vyžaduje vtělení ve světě reálném, píše Benedikt XVI. v poselství ke Světovému dni sdělovacích prostředků, který připadá na Nanebevstoupení Páně (letos 5. června). Papež se tentokrát věnuje internetu jako „charakteristickému jevu naší doby“.
Nové technologie nemění jen způsoby komunikace, nýbrž komunikaci samotnou. Zažíváme tedy širokou kulturní proměnu, připomíná v textu nadepsaném „Pravda, hlásání a autentičnost života v digitální éře“.
Na jedné straně žasneme nad nevídanými možnostmi, které se nabízejí, na straně druhé se stále naléhavěji ozývá otázka po smyslu komunikace. Jako každý plod lidského myšlení, také internet se svými aplikacemi má sloužit dobru člověka a celého lidstva, podotýká papež. Výměna informací prostřednictvím sociální sítě relativizuje rozdíl mezi původcem a konzumentem informace, komunikace je míněna ne pouze jako výměna údajů, nýbrž stále častěji jako sdílení.
V tomto smyslu internet obnovuje hodnotu komunikace jako dialogu, výměny, solidarity a vytváření pozitivních vztahů, píše papež. Na druhé straně má tento způsob komunikace také limity, mezi něž patří předpojatost vyměňovaných informací, tendence zvýrazňovat jen určitou část svého vnitřního světa, riziko vytvářet umělý obraz sebe sama, vedoucí až k sebezalíbení.
Tzv. social network, společenské sítě vytvářejí nové formy mezilidských vztahů, „ovlivňují vnímání sebe sama a nevyhnutelně pak kladou otázku správnosti vlastního jednání, ale také autentičnosti vlastního bytí.“ Přítomnost v tomto virtuálním prostoru může být znamením autentického hledání osobního setkání s druhým, stejně jako pokušením uchýlit se do paralelního světa.
Možnost setkávat se napříč prostorem a kulturami, otevírající nový svět potenciálních přátelství, klade křesťanovi celou řadu nových otázek: Kdo je můj bližní? Nešidím ty, kdo stojí vedle mě, nezačínám více patřit do jiného světa, než je ten, ve kterém žiji? Mám čas ke kritické reflexi svých rozhodnutí a k budování hlubokých a pevných lidských vztahů?
Autentičnost a kritičnost jsou požadavkem platným i v digitální éře. „Z toho plyne, že existuje také křesťanský způsob existence v digitálním světě: spočívá v poctivém a otevřeném způsobu komunikace, v odpovědném a uctivém přístupu k druhému. Předávat evangelium skrze nová média znamená nejen citovat explicitně náboženské obsahy na nejrůznějších platformách, ale podávat koherentní svědectví skrze vlastní digitální profil, skrze způsob komunikace, vlastní volby, preference, úsudky, které by měly být ve shodě s evangeliem, i když se o něm právě nemluví.“ Křesťan je v nových kontextech a v nových formách komunikace znovu volán, aby nabídl odpověď komukoliv, kdo se ptá po důvodech jeho naděje (srov. 1 Pt 3,15).
Proto je potřeba si uvědomit, že tento požadavek může být protichůdný k obvyklé logice webu, poznamenává Benedikt XVI. ve svém poselství. Především hodnota pravdy se neodvíjí z „popularity“ nebo pozornosti, které se jí dostává. Má nám jít spíš o její integritu než o přijatelnost, které se dosahuje „ředěním“. Pravda evangelia není předmětem konzumu, nýbrž darem, vyžadujícím svobodnou odpověď. I když je hlásána ve virtuálním prostoru, vyžaduje vtělení v reálném světě a ve vztahu s konkrétními tvářemi bratří a sester, s nimiž sdílíme každodenní život, zdůrazňuje Papež.
V závěru poselství ke Světovému dni sdělovacích prostředků Benedikt XVI. nicméně vybízí křesťany, aby zodpovědně využívali možností nabízené internetem. Ne snad kvůli vlastnímu zviditelnění, ale protože je integrální součástí lidského života, přispívá k rozvoji nových a složitějších forem intelektuálního a duchovního vědomí a konečně proto, že i v této oblasti jsou povoláni hlásat svou víru, že Kristu je Bůh, Spasitel člověka a dějin, Ten, v němž všechny věci docházejí svého naplnění.
PLNÉ ZNĚNÍ POSELSTVÍ je na stránkách tiskového střediska ČBK
***
Se svolením převzato z: webu české sekce Vatikánského rozhlasu
Na jedné straně žasneme nad nevídanými možnostmi, které se nabízejí, na straně druhé se stále naléhavěji ozývá otázka po smyslu komunikace. Jako každý plod lidského myšlení, také internet se svými aplikacemi má sloužit dobru člověka a celého lidstva, podotýká papež. Výměna informací prostřednictvím sociální sítě relativizuje rozdíl mezi původcem a konzumentem informace, komunikace je míněna ne pouze jako výměna údajů, nýbrž stále častěji jako sdílení.
V tomto smyslu internet obnovuje hodnotu komunikace jako dialogu, výměny, solidarity a vytváření pozitivních vztahů, píše papež. Na druhé straně má tento způsob komunikace také limity, mezi něž patří předpojatost vyměňovaných informací, tendence zvýrazňovat jen určitou část svého vnitřního světa, riziko vytvářet umělý obraz sebe sama, vedoucí až k sebezalíbení.
Tzv. social network, společenské sítě vytvářejí nové formy mezilidských vztahů, „ovlivňují vnímání sebe sama a nevyhnutelně pak kladou otázku správnosti vlastního jednání, ale také autentičnosti vlastního bytí.“ Přítomnost v tomto virtuálním prostoru může být znamením autentického hledání osobního setkání s druhým, stejně jako pokušením uchýlit se do paralelního světa.
Možnost setkávat se napříč prostorem a kulturami, otevírající nový svět potenciálních přátelství, klade křesťanovi celou řadu nových otázek: Kdo je můj bližní? Nešidím ty, kdo stojí vedle mě, nezačínám více patřit do jiného světa, než je ten, ve kterém žiji? Mám čas ke kritické reflexi svých rozhodnutí a k budování hlubokých a pevných lidských vztahů?
Autentičnost a kritičnost jsou požadavkem platným i v digitální éře. „Z toho plyne, že existuje také křesťanský způsob existence v digitálním světě: spočívá v poctivém a otevřeném způsobu komunikace, v odpovědném a uctivém přístupu k druhému. Předávat evangelium skrze nová média znamená nejen citovat explicitně náboženské obsahy na nejrůznějších platformách, ale podávat koherentní svědectví skrze vlastní digitální profil, skrze způsob komunikace, vlastní volby, preference, úsudky, které by měly být ve shodě s evangeliem, i když se o něm právě nemluví.“ Křesťan je v nových kontextech a v nových formách komunikace znovu volán, aby nabídl odpověď komukoliv, kdo se ptá po důvodech jeho naděje (srov. 1 Pt 3,15).
Proto je potřeba si uvědomit, že tento požadavek může být protichůdný k obvyklé logice webu, poznamenává Benedikt XVI. ve svém poselství. Především hodnota pravdy se neodvíjí z „popularity“ nebo pozornosti, které se jí dostává. Má nám jít spíš o její integritu než o přijatelnost, které se dosahuje „ředěním“. Pravda evangelia není předmětem konzumu, nýbrž darem, vyžadujícím svobodnou odpověď. I když je hlásána ve virtuálním prostoru, vyžaduje vtělení v reálném světě a ve vztahu s konkrétními tvářemi bratří a sester, s nimiž sdílíme každodenní život, zdůrazňuje Papež.
V závěru poselství ke Světovému dni sdělovacích prostředků Benedikt XVI. nicméně vybízí křesťany, aby zodpovědně využívali možností nabízené internetem. Ne snad kvůli vlastnímu zviditelnění, ale protože je integrální součástí lidského života, přispívá k rozvoji nových a složitějších forem intelektuálního a duchovního vědomí a konečně proto, že i v této oblasti jsou povoláni hlásat svou víru, že Kristu je Bůh, Spasitel člověka a dějin, Ten, v němž všechny věci docházejí svého naplnění.
PLNÉ ZNĚNÍ POSELSTVÍ je na stránkách tiskového střediska ČBK
***
Se svolením převzato z: webu české sekce Vatikánského rozhlasu
