Přišel jsem, žil jsem, viděl jsem - Veni, vivi, vidiMons. Karel Fořt se narodil 8.11.1921 v rodině četnického důstojníka v Rožmitále pod Třemšínem. Byl skautským vůdcem, za což byl roku 1940 zatčen gestapem a vězněn. Poté se rozhodl pro kněžskou dráhu. Vysvěcen byl několik měsíců po komunistickém puči roku 1948. Jako kněz působil ve Vimperku, odkud spravoval řadu šumavských farností. Pastoračně se staral i o dosud neodsunuté sudetské Němce.
Když kolem něj začal komunistický režim stahovat smyčku, utekl roku 1950 na poslední chvíli za hranice a zamířil na misie do Alžírska, kde zažil i nelítostný teroristický "národně osvobozenecký" boj. Odešel tedy do Německa, kde postupně vybudoval celou síť českých center. Sám vedl českou farnost v Mnichově a působil v rádiu Svobodná Evropa, odkud je mezi posluchači známý pod pseudonymem "Otec Karel".
27.10. 2008 obdržel na českobudějovické radnici vyznamenání Za zásluhy a Za statečnost. Karel Fořt zemřel 21.1.2014.
Rozhovor s P. Karlem Fořtem proběhl 4.12.2008. Celý rozhovor naleznete ZDE.
Před nedávnem vyšla kniha Život voněl člověčinou - Karel Fořt v rozhovoru s Janem Paulasem, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. Několik kapitol z této knihy naleznete zde.
Starý člověk má životní i dějinné zkušenosti, které se mohou těm mladším hodit. Čím déle se totiž na tomto světě dívá kolem sebe, tím více věcí dává do souvislostí a přemýšlí o nich. Jeho pohled má proto cosi do sebe. Stáří dává člověku více volného času, aby se mohl životem hlouběji zabývat a formulovat své zkušenosti. I já se proto snažím sdělovat a nabízet své životní zkušenosti a zážitky. Jako podtitul pro tento rozhovor bych nejraději zvolil latinskou parafrázi Caesarova výroku „veni, vidi, vici“ (přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem). Zněla by „veni, vivi, vidi“ – (přišel jsem, žil jsem viděl jsem).
Před nedávnem vyšla kniha Život voněl člověčinou - Karel Fořt v rozhovoru s Janem Paulasem, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. Několik kapitol z této knihy naleznete zde.
Starý člověk má životní i dějinné zkušenosti, které se mohou těm mladším hodit. Čím déle se totiž na tomto světě dívá kolem sebe, tím více věcí dává do souvislostí a přemýšlí o nich. Jeho pohled má proto cosi do sebe. Stáří dává člověku více volného času, aby se mohl životem hlouběji zabývat a formulovat své zkušenosti. I já se proto snažím sdělovat a nabízet své životní zkušenosti a zážitky. Jako podtitul pro tento rozhovor bych nejraději zvolil latinskou parafrázi Caesarova výroku „veni, vidi, vici“ (přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem). Zněla by „veni, vivi, vidi“ – (přišel jsem, žil jsem viděl jsem).
