Ve čtvrtek 13. dubna, v den 50. výročí komunistického zátahu proti řeholníkům u nás, byla v pražském Karolinu zahájena akce ručního opisování českého ekumenického překladu bible. Iniciátoři této akce chtějí probudit nebo zvýšit zájem Čechů o bibli, a to o celou bibli a ne jen o některé její vybrané pasáže. Mezi křesťany jsou to především katolíci, kteří tady mají co dohánět i přesto, že od koncilu byl pro lepší znalost bible i v naší církvi vykonán už slušný kus práce. Jeden velmi důležitý rozměr vztahu k Písmu svatému je v současnosti předmětem fundované debaty v německém jazykovém prostoru. Točí se kolem poněkud těžkopádného termínu "intertextovost"
neboli 'mezitextovost' a objevil se v souvislosti s přípravou definitivních textů německého pokoncilního misálu. Ten je z velké části překládán z latinského textu, zatímco příslušný nový lekcionář je pochopitelně vzat z nového překladu z hebrejštiny a řečtiny. Budou takto vypracované texty navzájem evokovat, vyvolávat ozvěnou biblické texty a témata podobně, jako předkoncilní texty?
Prostý věřící jich jistě vnímá vždy jen část. Odborníci ale připomínají, že původní provázanost textů odedávna umožňuje obnovu našeho přístupu k nim a tím i pokračování církevní tradice výkladu Písma svatého pro každou dobu. Špatným překladem se tyto souvislosti mohou do značné míry ztratit a důsledkem je ochuzení liturgie i přístupu k celému Písmu svatému. Jako příklad lze uvést nádherný velikonoční chvalozpěv "Exsultet". Je snadné pochopit, proč se zdraví jeho vstup do setmělého kostela slovy Světlo Kristovo. Mnozí si přitom vzpomenou ještě na 4. evangelium a světlo, které přichází na tento svět - kdo z nás ale vnímá ke konci exsultetu evokaci Písně písní ve slovech o plameni? V originále je přitom užito výrazu, který se v celé bibli vyskytuje jen na jednom jediném místě a to právě v Písni písní! Navíc tam je řeč o Plameni Hospodinově, což je výraz velice silný a významný. Nelze samozřejmě chtít po každém věřícím, aby se takto fundovaně orientoval v biblických a bohoslužebných textech. Všichni ale věříme, že Nová úmluva je naplněním Staré, že v liturgii slavíme její uzavření v Kristově krvi a že Písmo svaté je Slovem o tomto starodávném Božím záměru spásy. Větší, hlubší biblická kultura nám všem proto může jen a jen prospět.
Rava/ceco, 13 dubna 2000
Petr Kolář SJ
Prostý věřící jich jistě vnímá vždy jen část. Odborníci ale připomínají, že původní provázanost textů odedávna umožňuje obnovu našeho přístupu k nim a tím i pokračování církevní tradice výkladu Písma svatého pro každou dobu. Špatným překladem se tyto souvislosti mohou do značné míry ztratit a důsledkem je ochuzení liturgie i přístupu k celému Písmu svatému. Jako příklad lze uvést nádherný velikonoční chvalozpěv "Exsultet". Je snadné pochopit, proč se zdraví jeho vstup do setmělého kostela slovy Světlo Kristovo. Mnozí si přitom vzpomenou ještě na 4. evangelium a světlo, které přichází na tento svět - kdo z nás ale vnímá ke konci exsultetu evokaci Písně písní ve slovech o plameni? V originále je přitom užito výrazu, který se v celé bibli vyskytuje jen na jednom jediném místě a to právě v Písni písní! Navíc tam je řeč o Plameni Hospodinově, což je výraz velice silný a významný. Nelze samozřejmě chtít po každém věřícím, aby se takto fundovaně orientoval v biblických a bohoslužebných textech. Všichni ale věříme, že Nová úmluva je naplněním Staré, že v liturgii slavíme její uzavření v Kristově krvi a že Písmo svaté je Slovem o tomto starodávném Božím záměru spásy. Větší, hlubší biblická kultura nám všem proto může jen a jen prospět.
Rava/ceco, 13 dubna 2000
Petr Kolář SJ
