Dotaz: Mám trochu provokativní otázku, totiž jak se slučuje život v klášteře s přikázáním, aby člověk ctil své rodiče. V dospělosti by přece děti měly svou péčí vracet rodičům, co oni jim předtím dali v lásce, ale i materiálně.
Není potom vnitřní povolání k řeholnímu způsobu života svým způsobem "zanedbání" péče? Zvlášť když někdo nemá sourozence. Nezaměňuje takový člověk potom, třeba i zcela nevědomě, své egoistické touhy za Boží hlas?
Jako protiargument se nabízí jeden obraz z evangelia - o tom muži, co napřed chtěl pochovat svého otce. Ale vystihuje to místo v Bibli právě tuhle situaci?
Za případnou odpověď mockrát díky. Zdravím a přeji Vám i sestřičkám do Doksan spoustu požehnání do dalších dnů.


Odpověď Adrián Pavel Zemek OPraem.:
Řeholní povolání není povolání pro každého. Při jeho rozlišování může člověk rozeznávat jeho autenticitu i pod zorným úhlem rodiny, ze které pochází a která ho do jisté míry potřebuje. Když však Bůh při vstupu člověka do manželství a tedy založení nové rodiny může říci: Proto opustí muž svého otce i matku a připojí se ke své manželce…, může také říci: Pojď za mnou, když volá člověka k řeholnímu životu. V obou případech to neznamená zanechat staré a nemocné rodiče v nouzi, ale vhodně se o ně postarat. Obojí odchod může být poznamenán sobectvím, ale také nemusí… Muž v evangeliu je pravděpodobně napomínán pro svou nerozhodnost a nepřipravenost jít za Kristem. Možná se vyhýbá své odpovědi na Kristovo volání.




Otázka a odpověď jsou převzaty z dodatečně zodpovězených dotazů z internetového rozhovoru s Adrianem Zamkem na téma: "Proč dnes hledat Boha".


Proč dnes hledat Boha?
Záznam online rozhovoru s P. Adrianem Zemkem



Pokračování úspěšného on-line rozhovoru ´Proč dnes hledat Boha?´ s P. Adriánem Zemkem O.Praem ze 12.3.2009 proběhne 16.4.2009 od 13:00.. Otázky můžete klást již nyní...