Ježíš nám dává jiný pokoj než ten, který dává svět
Papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty při kázání komentoval evangelium (Jan 14,27-31a) o pokoji, který dává Ježíš svým učedníkům a je jiný než ten, který dává svět. Papež si vzal podnět z prvního liturgického čtení ze Skutků apoštolů (14,19-28), popisujícího útrapy a soužení apoštola Pavla v Malé Asii.
Zdá se jakoby život v pronásledováních a souženích postrádal pokoj – začal František - avšak poslední blahoslavenství praví jasně: »Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně tupit, pronásledovat a vylhaně vám připisovat každou špatnost; radujte se a jásejte« (Mt 5,11-12).
Pokoj i v soužení
Ježíšův pokoj souvisí s životem v pronásledování, se soužením. Je to pokoj, který spočívá hodně hluboko, velmi hluboko pod vším ostatním. Pokoj, který nikdo nemůže odejmout. Darovaný pokoj je jako hlubina v moři, jehož hladina se zmítá vlnami. Žít v pokoji s Ježíšem znamená mít tuto vnitřní zkušenost, která zůstává za všech zkoušek, ve všech obtížích i souženích.
Pouze tak je možné porozumět způsobu, jakým svoji poslední hodinu prožívali svatí a svědkové, kteří podstupovali mučednictví jako pozvánku na svatbu. Toto je dar Ježíšova pokoje, který nemůžeme dosáhnout lidskými prostředky např. jako když u lékaře dostaneme prášky na spaní. Je to něco jiného, co působí v nitru Duch svatý a uděluje sílu.
Ježíšův pokoj nás učí trpělivosti
Ježíšův pokoj nás učí jít v životě vpřed. Učí nás trpělivosti. Strpení je slovo, kterému dost dobře nerozumíme a které je silně křesťanské; znamená nést na sobě. Nést na svých bedrech život, těžkosti, práci – všechno bez ztráty pokoje. Nést, ba dokonce mít odvahu pokračovat. Tomu lze rozumět, jen když je v nitru Duch svatý, který nám dává Ježíšův pokoj.
Člověk, který žije s Ježíšovým pokojem, nikdy neztrácí humor
Pokud se však necháme strhnout nervozitou, pokoj ztrácíme. Máme-li totiž v srdci pokoj přislíbený Ježíšem, a nikoli ten, který dává svět či peníze na bankovním účtu, můžeme čelit těm nejhorším zkouškám dokonce i s úsměvem srdce.
Člověk, který žije s tímto pokojem, nikdy neztrácí humor. Umí se smát sobě, druhým i svému vlastnímu stínu. Všemu se usmívá. Tento smysl pro humor je velmi blízký Boží milosti. Ježíšův pokoj je v každodenním životě. Ježíšův pokoj má i v soužení onu špetku humoru, který nám umožňuje zhluboka dýchat. Kéž nám Pán dává tento pokoj, který pochází z Ducha svatého. Ježíšův vlastní pokoj, který nám pomáhá snášet a nést v životě mnohé těžkosti.
