Misionář jde sám africkou stepí a najednou se před ním objeví lev. Misionář začne utíkat, lev běží za ním. Když už ho lev skoro má, padne misionář na kolena, sepnne ruce a modlí se:
„Pane, dej, ať se ten lev zachová aspoň trochu křesťansky.“
A náhle se lev postaví na zadní, sepne tlapy a říká:
„Pane, požehnej mi toto jídlo,
které mi dává tvá štědrá ruka.“
***
Se svolením zpracováno podle knížky Potká jezuita františkána…, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Více o knížce:
Vtipy a humorné historky z křesťanského prostředí jsou někdy převzaty z tradičních vyprávění nebo ze životopisů svatých, jindy jsou zcela vymyšlené. Hned v úvodu autoři vysvětlují, proč si zvolili právě toto téma: „Prostě jsme měli chuť se smát. Myslíme si, že s trochou úsilí lze na zemi najít spoustu příležitostí pro zasmání. Navíc nám připadá, že Bůh sám je zdrojem radosti. A když se Bůh sdílí lidem, sdílí s nimi i svou radost… A radost a humor k sobě patří.“
Kniha je doplněna obrázky Jana Heraleckého.
A náhle se lev postaví na zadní, sepne tlapy a říká:
„Pane, požehnej mi toto jídlo,
které mi dává tvá štědrá ruka.“
***
Se svolením zpracováno podle knížky Potká jezuita františkána…, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.Více o knížce:
Vtipy a humorné historky z křesťanského prostředí jsou někdy převzaty z tradičních vyprávění nebo ze životopisů svatých, jindy jsou zcela vymyšlené. Hned v úvodu autoři vysvětlují, proč si zvolili právě toto téma: „Prostě jsme měli chuť se smát. Myslíme si, že s trochou úsilí lze na zemi najít spoustu příležitostí pro zasmání. Navíc nám připadá, že Bůh sám je zdrojem radosti. A když se Bůh sdílí lidem, sdílí s nimi i svou radost… A radost a humor k sobě patří.“
Kniha je doplněna obrázky Jana Heraleckého.
