Prohry i vítězství patří k životu
Ježíšův kříž nás učí, že k životu patří prohry i vítězství. Nemáme se tedy bát „zlých okamžiků“. Osvěcuje je totiž právě kříž, který je znamením Božího vítězství nad zlem. Když rozjímáme o křesťanském znamení kříže, zamýšlíme se nad znamením porážky, ale také vítězství.
Nemějme strach uvažovat o kříži jako o okamžiku porážky a prohry. Když se apoštol Pavel zamýšlí nad tajemstvím Ježíše Krista, vyslovuje silné věci. Říká, že Ježíš sám sebe odrovnal, přijal všechen náš hřích, a stal se odsouzencem. Pavel se nebál ukazovat tuto prohru. I to může trochu osvítit naše zlé chvíle, naše prohry.
Jedovatí hadi
V Bibli čteme o reptajícím židovském národě, který byl v poušti napaden jedovatými hady. Je to odkaz na dávného hada, Satana, Velkého žalobníka. Bůh řekl Mojžíšovi, aby udělal bronzového hada a vztyčil ho na kůl a pohled na něj Izraelity zachraňoval. Vyvýšený had, který přináší záchranu, je proroctvím o Ježíši.
Ježíšův kříž dává sílu
Ježíš, který se sám ztotožnil s hříchem, zvítězil nad původcem hříchu, potřel hada. Když byl Ježíš ukřižován, Satan se radoval. Nepovšiml si totiž nástrahy, do níž měl padnout. Naším vítězstvím je Ježíšův kříž, vítězství nad naším nepřítelem, dávným hadem, Velkým žalobníkem. V kříži jsme spaseni, skrze Ježíšovo sestoupení až na úplné dno.
Hleďme proto na Ježíšův kříž, protože dává sílu pokračovat kupředu. Ďábel, který byl zničen, ještě štěká, vyhrožuje, avšak je jako vzteklý pes spoutaný řetězem. Nepřibližuj se k němu a nepokouše tě. Pokud se jím necháš okouzlit jako pejskem a půjdeš ho pohladit, připrav se, že tě zničí. Náš život jde dál s Kristem vítězným a zmrtvýchvstalým, který nám posílá Ducha svatého, ale také s tímto uvázaným psem, k němuž se nemáme přibližovat, aby nás nepokousal.
Umění přijímat i porážky
Kříž nás učí, že v životě jsou prohry a vítězství. Učí nás přijímat i porážky. Nést s trpělivostí prohry našich hříchů, protože On již za nás zaplatil. Přijímat je v Něm, prosit o odpuštění, ale nenechat se svést tím uvázaným psem.
Bylo by pěkné, kdybychom si dnes doma vyhradili pět, deset, patnáct minut před křížem, ať už tím, který máme doma na stěně nebo na růženci, a hledět na něj, jako na znamení naší porážky, která přináší pronásledování a ničí nás, ale také jako na znamení našeho vítězství, protože na něm zvítězil Bůh.
