Nezůstat jen u ´hezkých pocitů´ a ´romantické nálady´ Vánoc

Malé dítě v jeslích patří neodmyslitelně k poezii Vánoc: pohled na Ježíška takřka samosebou v nás vyvolává pocity něžnosti a dojetí. Bylo by možné zůstat u těchto „hezkých pocitů“, u „romantické nálady“: koneckonců mnoho lidí se spokojuje jen s navozením této sváteční atmosféry. I to má svůj smysl a odpovídá určité lidské potřebě po krásném prožití svátku, ale je to málo: jesle nám říkají něco víc.

Na první pohled se Ježíšek nijak neliší od ostatních novorozeňat: legendy a lidové tradice by mu rády připsaly „zázraky“ a neobyčejné projevy, ale evangelium je mnohem střízlivější. Je to dítě jako každé jiné, ničím výjimečné. Až na to, že se kolem něj děje něco zvláštního: pastýři se na něj přicházejí podívat, hvězdopravci z východu mu přinášejí vzácné dary. A to není vše. Pastýři vyprávějí o tomto obyčejném dítěti zvláštní věci… Zvěst o něm se rozšiřuje: je to prý dávno vytoužený „syn Davidův“, Zachránce Izraele a celého světa, ba dokonce samotný Syn Boží, který se vtělil – a vtělil se pro nás. Toto dítě je dáno nám. Jeho jméno je proto Emanuel, „Bůh s námi“: Bůh se natolik angažuje pro nás, natolik je s námi solidární, že přijímá náš úděl. Stává se člověkem, aby nám byl bližší. Bere na sebe všechno to, co patří k našemu životu: v dítěti se stává dokonce křehkým, slabým, zranitelným. Natolik se Bůh „zbláznil“ kvůli člověku, tak mu chtěl být blízko.

Bůh tedy nepřistupuje k nám s mocí a slávou, ale ve slabosti. Abychom se ho nebáli. Abychom před ním neutíkali, zdrceni Božím majestátem. Malý Ježíš je skutečně „Bůh pro člověka“: je to Bůh s lidskou tváří, pro nás přijatelný. Nemusíme se obávat, zda „můžeme“ přistoupit k tomuto dítěti: nemůže nám ublížit. Neohrožuje nás. Může se k němu blížit mocný či slabý, chudý bezdomovec či bohatý obchodník, „hříšný“ nebo ctnostný. Pro každého je toto dítě přijatelné a blízké.

Malý Ježíš nám ukazuje, že Bůh není pro nás nebezpečný. On je na naší straně, pro nás. Bůh sám nás sice o tom opakovaně ujišťoval slovy, ale nyní dává viditelnou záruku své náklonnosti. Je to náklonnost „hmatatelná“, vždyť Bůh se k nám sklonil a přijal náš lidský život, a to zcela. V malém Ježíši se Bůh zjevuje jako „Bůh na míru člověka“, dosažitelný každému bez rozdílu.