aneb Žasneme nad tím, jak Bůh lidi potřebuje.
Janovo evangelium potvrzuje Mariino mateřství ve spasitelném řádu milosti v jeho vrcholném bodě, totiž když se dovršuje Kristova oběť na kříži, jeho velikonoční tajemství. Janův záznam je stručný: "U Ježíšova kříže stála jeho matka, příbuzná jeho matky Marie Kleofášova a Marie Magdalská. Když Ježíš uviděl svou matku, jak u ní stojí ten učedník, kterého měl rád, řekl matce: "Ženo, to je tvůj syn. Potom řekl učedníkovi: To je tvá matka. A od té chvíle ji ten učedník vzal k sobě." (Jan 10, 25-27)
Toto "nové Mariino mateřství", vzniklé skrze víru, tedy je plodem "nové lásky", která v ní pod křížem plně uzrála prostřednictvím její účasti na výkupné lásce Synově. (RM 23)

Znovu a znovu můžeme žasnout nad tím, jak Bůh lidi potřebuje. Jak si nechce stačit sám, ale jak na lidech, na jejich vzájemných vztazích, zjevuje svou slávu. Bůh potřeboval Marii jako matku svého Syna. Ale potřeboval i dále její víru a lásku - a potřebuje ji dodnes. Nechal její víru i lásku dozrát podivuhodným způsobem: v těsné blízkosti Ježíšovy smrti. Tam, kde zemřela živá pozemská sounáležitost matky a syna, otevírá se plně prostor pro nový vztah, novou sounáležitost, pro vztah, do něhož jsou vtahováni i ostatní lidé. Maria - matka všech. Nelze to chápat jen a jen očima tohoto světa, našich pozemských zkušeností. Čím více pronikáme ke zdrojům Boží lásky, tím lépe pochopíme vztahy, které tato láska mezi námi lidmi utkala.


***

Ukázka z publikace "Májové úvahy". Celý text této publikace naleznete zde.