Každého člověka Bůh zve, volá, povolává...
Povolání ke kněžství je obvykle niterný proces zrání a dozrávání, proces zjemnění až k zaslechnutí hlasu toho, kdo je tichý a pokorného srdce. Ten hlas povolaného zve prostřednictvím druhých k zvláštnímu a stálému styku s Bohem.
Povolání ke kněžství je obvykle niterný proces zrání a dozrávání, proces zjemnění až k zaslechnutí hlasu toho, kdo je tichý a pokorného srdce. Ten hlas povolaného zve prostřednictvím druhých k zvláštnímu a stálému styku s Bohem.
Boží volání
Na počátku Tvého života stojí Bůh, který Tě stvořil, abys byl Jeho obrazem a podle Jeho podoby. Když viděl všechno, co stvořil, řekl, že je to velmi dobré; Bůh Tě povolává k životu a jako by Ti říkal: „Buď! Chci, abys byl, protože je to velmi dobré!“
Bůh, jako nejvyšší Pravda a Láska, vše, co tvoří, tvoří z lásky a také s tím, že to má smysl. Nemusíš ke svému životu nic přidávat, vždyť už sám o sobě stojí za to. První Boží povolání, které můžeš ve svém životě vysledovat, je povolání k životu. Tvůj život je veliký dar z Boží štědré ruky.
Přečti si Gn 1, 26-27, a poděkuj za povolání k životu, kterého se Ti denně dostává.
Život každého z nás je zcela originální. Nikdy nebyl, ani nikdy nebude na světě nikdo stejný, jako jsi Ty. Bůh Tě stvořil jako originál a chce s Tebou mít autentický vztah. Proto Bůh přichází do Tvého života zcela jedinečným způsobem. Není naprosto fascinující, že Bůh se sklání, aby Tě oslovil, aby k Tobě mluvil?
Bůh Tě nejen oslovuje, ale trpělivě čeká, až mu odpovíš. Povolává Tě k tomu, abys nějak na tento Boží dar, projev Jeho nekonečné a bezpodmínečné lásky, odpověděl. Dokonce to zakotvil do nejdůležitějšího přikázání, které existuje: přikázání lásky.
Přečti si Nm 6, 4-9, a poděkuj za povolání k lásce, které se Ti denně dostává.
Povolání ke kněžství
Bůh povolává každého jednotlivě k autentické cestě ke svatosti.
Není dobré, pokud si na začátku svého hledání sám vymezíš, k čemu Tě Bůh nepovolává, např. protože máš jasno, kam nemáš směřovat. Tvé podvědomí může silně ovlivňovat tvé rozhodnutí. Možná v sobě skrýváš strach, potřebu na sebe upozornit, neustálou touhu po nových dobrodružstvích, staré rány či otevřená zranění, předpojatost nebo odpor, iluze a ideály, lenost nebo přehnanou aktivitu atd.
Přečti si Iz 55, 8-9, a přemýšlej o tom, co tento text znamená v tvém životě.
Přilnutí, tj. otevření se Bohu v plné důvěře a upřímnosti, ke které Tě volá, je prvním a zásadním krokem povolání ke kněžství. Pokud tento krok zmeškáš, těžko se ho později naučíš. Je to, jako kdyby ses nenaučil v mládí chodit: tělo by rostlo dál, ale těžko by ses naučil vzpřímit se a udržet rovnováhu.
Kněz má být na prvním místě zralým člověkem s lidskou důstojností, na druhém místě svědomitým křesťanem, z jehož slov a činů lze poznat, že je učedník Kristův, na třetím místě tím, kdo byl svátostí svěcení zcela jedinečným způsobem osobně zasvěcen Bohu jako živý nástroj Krista-Velekněze, aby pracoval na Jeho díle tím, že se dává cele do služby lidí.
Kněžské svěcení nenahrazuje přirozenost svěcence, ani jeho přirozenost okamžikem svěcení nezmění. Milost předpokládá přirozenost a dokonává ji. Proto je důležité, aby kněz byl nejdříve mužem, který plně vnímá a přijímá svou přirozenost, jakkoliv nedokonalou, a který se jako křesťan otevírá Bohu, aby jeho přirozenost z Boží milosti mohla být postupně proměněna, dokonána. Pak je disponován k tomu, aby byl dobrým knězem.
Přečti si Mk 10, 24-27: Dáváš Bohu dostatek prostoru, aby v tvém životě jednal a důvěřuješ mu?
Povolání ke kněžství je obvykle niterný proces zrání a dozrávání, proces zjemnění až k zaslechnutí hlasu toho, kdo je tichý a pokorného srdce. Ten hlas povolaného zve prostřednictvím druhých k zvláštnímu a stálému styku s Bohem. Toto hluboké spojení je pro kněžskou službu zásadní, protože povolaného disponuje k tomu, aby byl důstojným a svědomitým strážcem Božích tajemství, aby denně mohl vstupovat do tajemství eucharistické oběti za lidstvo a za svět, aby skrze svátosti nabízel pramen živé vody, po které už nebude žízeň, aby ve společenství dovedl poukazovat na životodárnou přítomnost Vzkříšeného, aby dovedl rozlišovat dary Ducha svatého. Jen takový se může stát pastýřem a učitelem na cestě ke spáse.
Přečti si Jan 21, 15-22, a uvědom si, kde se tento text nachází, kolik času uběhlo po Petrově prvním povolání?
Zpracováno podle textů z webu Arcibiskupského kněžského semináře v Praze
Na počátku Tvého života stojí Bůh, který Tě stvořil, abys byl Jeho obrazem a podle Jeho podoby. Když viděl všechno, co stvořil, řekl, že je to velmi dobré; Bůh Tě povolává k životu a jako by Ti říkal: „Buď! Chci, abys byl, protože je to velmi dobré!“
Bůh, jako nejvyšší Pravda a Láska, vše, co tvoří, tvoří z lásky a také s tím, že to má smysl. Nemusíš ke svému životu nic přidávat, vždyť už sám o sobě stojí za to. První Boží povolání, které můžeš ve svém životě vysledovat, je povolání k životu. Tvůj život je veliký dar z Boží štědré ruky.
Přečti si Gn 1, 26-27, a poděkuj za povolání k životu, kterého se Ti denně dostává.
Život každého z nás je zcela originální. Nikdy nebyl, ani nikdy nebude na světě nikdo stejný, jako jsi Ty. Bůh Tě stvořil jako originál a chce s Tebou mít autentický vztah. Proto Bůh přichází do Tvého života zcela jedinečným způsobem. Není naprosto fascinující, že Bůh se sklání, aby Tě oslovil, aby k Tobě mluvil?
Bůh Tě nejen oslovuje, ale trpělivě čeká, až mu odpovíš. Povolává Tě k tomu, abys nějak na tento Boží dar, projev Jeho nekonečné a bezpodmínečné lásky, odpověděl. Dokonce to zakotvil do nejdůležitějšího přikázání, které existuje: přikázání lásky.
Přečti si Nm 6, 4-9, a poděkuj za povolání k lásce, které se Ti denně dostává.
Povolání ke kněžství
Bůh povolává každého jednotlivě k autentické cestě ke svatosti.
Není dobré, pokud si na začátku svého hledání sám vymezíš, k čemu Tě Bůh nepovolává, např. protože máš jasno, kam nemáš směřovat. Tvé podvědomí může silně ovlivňovat tvé rozhodnutí. Možná v sobě skrýváš strach, potřebu na sebe upozornit, neustálou touhu po nových dobrodružstvích, staré rány či otevřená zranění, předpojatost nebo odpor, iluze a ideály, lenost nebo přehnanou aktivitu atd.
Přečti si Iz 55, 8-9, a přemýšlej o tom, co tento text znamená v tvém životě.
Přilnutí, tj. otevření se Bohu v plné důvěře a upřímnosti, ke které Tě volá, je prvním a zásadním krokem povolání ke kněžství. Pokud tento krok zmeškáš, těžko se ho později naučíš. Je to, jako kdyby ses nenaučil v mládí chodit: tělo by rostlo dál, ale těžko by ses naučil vzpřímit se a udržet rovnováhu.
Kněz má být na prvním místě zralým člověkem s lidskou důstojností, na druhém místě svědomitým křesťanem, z jehož slov a činů lze poznat, že je učedník Kristův, na třetím místě tím, kdo byl svátostí svěcení zcela jedinečným způsobem osobně zasvěcen Bohu jako živý nástroj Krista-Velekněze, aby pracoval na Jeho díle tím, že se dává cele do služby lidí.
Kněžské svěcení nenahrazuje přirozenost svěcence, ani jeho přirozenost okamžikem svěcení nezmění. Milost předpokládá přirozenost a dokonává ji. Proto je důležité, aby kněz byl nejdříve mužem, který plně vnímá a přijímá svou přirozenost, jakkoliv nedokonalou, a který se jako křesťan otevírá Bohu, aby jeho přirozenost z Boží milosti mohla být postupně proměněna, dokonána. Pak je disponován k tomu, aby byl dobrým knězem.
Přečti si Mk 10, 24-27: Dáváš Bohu dostatek prostoru, aby v tvém životě jednal a důvěřuješ mu?
Povolání ke kněžství je obvykle niterný proces zrání a dozrávání, proces zjemnění až k zaslechnutí hlasu toho, kdo je tichý a pokorného srdce. Ten hlas povolaného zve prostřednictvím druhých k zvláštnímu a stálému styku s Bohem. Toto hluboké spojení je pro kněžskou službu zásadní, protože povolaného disponuje k tomu, aby byl důstojným a svědomitým strážcem Božích tajemství, aby denně mohl vstupovat do tajemství eucharistické oběti za lidstvo a za svět, aby skrze svátosti nabízel pramen živé vody, po které už nebude žízeň, aby ve společenství dovedl poukazovat na životodárnou přítomnost Vzkříšeného, aby dovedl rozlišovat dary Ducha svatého. Jen takový se může stát pastýřem a učitelem na cestě ke spáse.
Přečti si Jan 21, 15-22, a uvědom si, kde se tento text nachází, kolik času uběhlo po Petrově prvním povolání?
Zpracováno podle textů z webu Arcibiskupského kněžského semináře v Praze
