Příroda nám tisíci různými způsoby vypráví o Bohu
Někdy se říká, že příroda je pátým evangeliem, protože nám tisíci různými způsoby vypráví o Bohu: „Různí tvorové, které Bůh chtěl v jejich vlastním bytí, jsou každý svým způsobem odleskem nekonečné Boží moudrosti a dobroty,“ (KKC).
Sám Ježíš se často inspiroval přírodou
Sám Ježíš se často inspiroval přírodou, aby lépe vyjádřil, co chtěl říct: obilné zrnko spadlé do země, polní lilie oděné Bohem, vrabci, kterým nic nechybí, obilí zralé ke žni, kvočna, která schraňuje kuřátka pod svá křídla, lišky a jejich doupata. I svatá Terezie z Lisieux si pomáhala přirovnáním k přírodě, aby vysvětlila svou spiritualitu odevzdanosti, například když ukazuje rozdíl mezi drobným ptáčkem a orlem.
Příroda nám pomáhá relativizovat to, co prožíváme
Proč se při procházce venku uklidníme? Protože nás příroda učí tisícileté moudrosti, která nám pomáhá relativizovat to, co prožíváme. Můžu se pod touto jabloní rozbrečet, můžu řvát, ale ona bude dál v rytmu ročních období růst, ve správný čas dávat plody, jeden rok hojně, druhý méně, v zimě bude vypadat jako mrtvá a zjara začne očekávat první pupence a krásu rozvoněného období květu.
Přijdou pejsci a morčata do nebe?
Moje děti se mě často ptaly, jestli pejsci a morčata přijdou do nebe. Pokud si takovou otázku spojíme s pojmem nesmrtelné duše, anebo dokonce s pojmem křtu jako vstupenky do ráje, může se zdát trapná. Ve své podstatě je ale velmi jednoduchá: pokud nás květiny, motýli, beránci, osli a vlci nenásledují do posmrtného života, jak si máme představovat ráj? Proč bychom se nemohli v nebi setkat se svým psem, když nás měl tady na zemi svým psím způsobem rád? Nebe nebude méně krásné než země, takže tam určitě bude vůně růží, zpěv ptáků, lev vedle beránka, potůčky a louky, chuť jahod. Lidé, zvířata, rostliny a minerály budou žít ve věčném míru a pokoji. Není toto snad to, co někdy cítíme při pohledu do krásné krajiny, na západ slunce či při omamné vůni letního večera?
