Dvě zprávy o stvoření člověka, které nacházíme na samém začátku Bible, jsou v mnohém odlišné a přesto se v tom základním shodují: Bohem stvořený člověk je ve své podstatě bytost společenská (srv.Gn 2,18 a 1,27); člověk si sám nevystačí, ale k plnému rozvoji potřebuje druhého člověka. Boží slovo se ale nezastavuje pouze u tohoto povšechného tvrzení, ale zdůrazňuje, že společenství muže a ženy je základem lidského společenství, ve kterém Eva představuje pro Adama nezaměnitelné „ty“ a obráceně.
Manželství, povýšené Ježíšem Kristem na svátost, pak není libovolným spojením mezi lidskými osobami, ale existuje pouze mezi dvěma osobami opačného pohlaví, které skrze vzájemné osobní sebedarování usilují o trvalé společenství, jehož plodnost je účastí na Stvořitelově díle. Mezi manželstvím a homosexuálními svazky neexistuje ani vzdálená podobnost či analogie.
I když musíme přistupovat k mužům i ženám s homosexuálními sklony s úctou a jemnocitem, nemůžeme žádným způsobem souhlasit s homosexuálním chováním a z něho vyplývající snahou o legální uznání homosexuálních svazků a jejich zrovnoprávnění s manželstvím.
***
Zpracováno podle Pražské přílohy Katechetického věstníku č. 7
Další texty k tématu manželství naleznete zde.
Další texty k tématu sexualita naleznete zde.