Co přináší první letošní číslo Studia theologica, odborného časopisu čtyř českých a slovenských katolických teologických fakult? Studia theologica 37
Třetí číslo časopisu Studia theologica otvírá článek Ctirada Václava Pospíšila „Teologie stvoření člověka a paleoantropologie“. Známý český teolog v něm propojuje svou odbornost na poli dogmatické teologie s osobním zájmem o hledání počátků lidského rodu na zemi. Věnuje se otázce tzv. „ontologického skoku“, kritériím pro označení jedince v určité fázi vývoje jako člověka a problémům, které ve vztahu k vývojovým předkům člověka řeší morální teologie a soteriologie.
„Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, ukázal se Petrovi, potom Dvanácti. ... Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mně“ (1 Kor 3-5.8). Toto Pavlovo vyznání i s jeho kontextem komentuje ve svém článku „Svědectví o vzkříšení v 1 Kor 15,1-11“ Petr Mareček.
Rudolf Svoboda pokračuje pokračuje ve své sérii článků o počátcích českobudějovické diecéze. Tentokrát si vybral téma: „Arnošt Konstantin Růžička: josefinista a febronián?“. V článku seznamuje čtenáře nejprve s postavou druhého českobudějovického biskupa a pak vysvětluje, jak došlo k tomu, že bývá v české historiografii označován nálepkou „josefinista“ a „febronián“ (tzn. že věřil, že svůj úřad obdržel jen z milosti Boží, ale ne také z milosti Svatého stolce), přestože je takové škatulkování přinejmenším sporné.
Tomáš Petráček vydal před třemi lety knihu o zřejmě největším českém katolickém biblistovi: „Výklad Bible v době (anti-)modernistické krize: Život a dílo Vincenta Zapletala OP“. Nyní se k této osobnosti vrací a rozvíjí jednu stránku Zapletalova života, které se ve své monografii dotkl pouze okrajově: „Od vědecké exegeze k psaní beletrie: Biblické romány Vincenta Zapletala“.
Další z českých historiků, Martin Weis, se věnuje poněkud opomíjenému tématu likvidace ženských řeholí po nástupu komunismu. V článku nazvaném „Přesvědčovací akce ‚svlékni hábit‘ ve světle archivních materiálů“ popisuje taktiky, které komunisté používali na rozbití řeholních společenství, ale také hovoří o péči církevních představitelů o takto zkoušené sestry. Článek obsahuje zřejmě poprvé publikovaný dopis biskupa Hloucha sestrám boromejkám.
Poslední článek se již týká tématu nanejvýš současného: „Právní a pastorační aspekty formálního odpadu od katolické církve“. Marie Kolářová v něm komentuje diskusi o formálních náležitostech tohoto odpadnutí. Nejčastější příčinou pro vystoupení z církve je snaha vyhnout se placení církevní daně a v církvi existují různé názory na to, jak k těmto lidem přistupovat. Co je ale ještě důležitější, celý problém má důsledky pro posuzování platnosti manželství.
I v tomto čísle pokračuje diskuse nad článkem Tomáše Machuly o současných pohledech na dědičný hřích (ST 34). Vše opět uzavírají recenze na knihy: Mireia Ryšková: Doba Ježíše Nazaretského: Historicko-teologický úvod do Nového zákona (Petr Chalupa); Jan Cassianus: Zvyky Cenobitů a léky na osm základních neřestí (Jana Plátová); Michal Chabada: Filizofické aspekty teológie Jána Dunse Scota (Marek Otisk); Čornejová – Kuchařová – Valentová: Locus pietatis et vitae: Sborník příspěvků z konference v Hejnicích ve dnech 13.-15. září 2007 (Zdeněk Duda); Pietro Prini: Antonio Rosmini: Od nepřijetí k uznání (Pavel Ambros); Marek – Bureha: Pravoslaví v Československu v letech 1918-1953: Příspěvek k dějinám Pravoslavné církve v českých zemích, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi (Petr Balcárek); Zdeněk Demel: Pod dohledem církevních tajemníků: Omezování činnosti katolické církve v Československu 1945-1989 na příkladu Jihočeského regionu (Pavel Kopeček); Beránek – Ťupek: Dvojí tvář islámské charity (Jaroslav Franc).
web: www.studiatheologica.eu
Elektronická verze: http://www.ceeol.org/aspx/issuedetails.aspx?issueid=5fdd88e6-f390-4880-b3c1-a436c9497c05
„Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, ukázal se Petrovi, potom Dvanácti. ... Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mně“ (1 Kor 3-5.8). Toto Pavlovo vyznání i s jeho kontextem komentuje ve svém článku „Svědectví o vzkříšení v 1 Kor 15,1-11“ Petr Mareček.
Rudolf Svoboda pokračuje pokračuje ve své sérii článků o počátcích českobudějovické diecéze. Tentokrát si vybral téma: „Arnošt Konstantin Růžička: josefinista a febronián?“. V článku seznamuje čtenáře nejprve s postavou druhého českobudějovického biskupa a pak vysvětluje, jak došlo k tomu, že bývá v české historiografii označován nálepkou „josefinista“ a „febronián“ (tzn. že věřil, že svůj úřad obdržel jen z milosti Boží, ale ne také z milosti Svatého stolce), přestože je takové škatulkování přinejmenším sporné.
Tomáš Petráček vydal před třemi lety knihu o zřejmě největším českém katolickém biblistovi: „Výklad Bible v době (anti-)modernistické krize: Život a dílo Vincenta Zapletala OP“. Nyní se k této osobnosti vrací a rozvíjí jednu stránku Zapletalova života, které se ve své monografii dotkl pouze okrajově: „Od vědecké exegeze k psaní beletrie: Biblické romány Vincenta Zapletala“.
Další z českých historiků, Martin Weis, se věnuje poněkud opomíjenému tématu likvidace ženských řeholí po nástupu komunismu. V článku nazvaném „Přesvědčovací akce ‚svlékni hábit‘ ve světle archivních materiálů“ popisuje taktiky, které komunisté používali na rozbití řeholních společenství, ale také hovoří o péči církevních představitelů o takto zkoušené sestry. Článek obsahuje zřejmě poprvé publikovaný dopis biskupa Hloucha sestrám boromejkám.
Poslední článek se již týká tématu nanejvýš současného: „Právní a pastorační aspekty formálního odpadu od katolické církve“. Marie Kolářová v něm komentuje diskusi o formálních náležitostech tohoto odpadnutí. Nejčastější příčinou pro vystoupení z církve je snaha vyhnout se placení církevní daně a v církvi existují různé názory na to, jak k těmto lidem přistupovat. Co je ale ještě důležitější, celý problém má důsledky pro posuzování platnosti manželství.
I v tomto čísle pokračuje diskuse nad článkem Tomáše Machuly o současných pohledech na dědičný hřích (ST 34). Vše opět uzavírají recenze na knihy: Mireia Ryšková: Doba Ježíše Nazaretského: Historicko-teologický úvod do Nového zákona (Petr Chalupa); Jan Cassianus: Zvyky Cenobitů a léky na osm základních neřestí (Jana Plátová); Michal Chabada: Filizofické aspekty teológie Jána Dunse Scota (Marek Otisk); Čornejová – Kuchařová – Valentová: Locus pietatis et vitae: Sborník příspěvků z konference v Hejnicích ve dnech 13.-15. září 2007 (Zdeněk Duda); Pietro Prini: Antonio Rosmini: Od nepřijetí k uznání (Pavel Ambros); Marek – Bureha: Pravoslaví v Československu v letech 1918-1953: Příspěvek k dějinám Pravoslavné církve v českých zemích, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi (Petr Balcárek); Zdeněk Demel: Pod dohledem církevních tajemníků: Omezování činnosti katolické církve v Československu 1945-1989 na příkladu Jihočeského regionu (Pavel Kopeček); Beránek – Ťupek: Dvojí tvář islámské charity (Jaroslav Franc).
web: www.studiatheologica.eu
Elektronická verze: http://www.ceeol.org/aspx/issuedetails.aspx?issueid=5fdd88e6-f390-4880-b3c1-a436c9497c05
