V dnešní éře informačních technologií probíhá na sítích i komunikace v oblasti poradenství nebo duchovního rozhovoru. To má své kladné i záporné stránky, často obě současně.
Anonymita
Ta je zřejmě pro řadu tázajících velkou výhodou. Pro ni mnozí preferují právě internetovou komunikaci, jinak by svůj problém zřejmě vůbec nekomunikovali. Pro odpovídajícího je anonymita určitou nevýhodou. Neví, z jakého prostředí tazatel přichází, nemá mnohdy ani odhad věku, někdy není jasné, proč se vlastně tazatel ptá – o co mu ve skutečnosti jde. Odpovídající musí často řešit otázku, jak mnoho se může (a musí) sám vyptávat, aby situaci porozuměl a přitom tazatele neodradil. Další nevýhodu anonymity je, že v případě dotazu, který není myšlen vážně nebo položen seriózně, se odpovídající může namáhat zbytečně nebo blamovat.
Absence osobního kontaktu
Právě u duchovního poradenství klade anonymita určité hranice. V osobním duchovním rozhovoru probíhá komunikace nejen verbálně, ale také neverbálně, což pro odpovídajícího představuje nemalou pomoc. Může reagovat přesněji a citlivěji, než když píše odpověď a „neví, jak se její příjemce v průběhu čtení tváří“, a nemůže tedy adekvátně reagovat. Kromě toho je zde určitá ambivalence: některé věci člověk snáze napíše, jiné snáze řekne. Internetová korespondence a osobní rozhovor tedy nejsou přesnou variantou téhož.
Beztrestnost nepravdy
Anonymita internetové komunikace umožňuje většinou snazší odchýlení od pravdy než osobní setkání. Korespondující může také snáze předstírat postoj nebo emoci, které nejsou autentické. S tím vším je třeba počítat a nereagovat s nemístnou jistotou ani překotně.
Bezvýznamnost zeměpisné vzdálenosti
Internet zcela smazal problém zeměpisné odlehlosti korespondujících a z toho také plynoucí nutnou časovou prodlevu mezi psaními. To samozřejmě komunikaci ulehčuje. Na druhé straně je pro odpovídajícího mnohdy zcela anonymní, a tedy nepoznatelné místo, odkud tazatel píše. To může být určitou nevýhodou pro porozumění problému. Další nevýhodu je, že pokud tazatel místo svého pobytu nechce uvést, není možné poradit mu návštěvu odborníka v rozumné blízkosti jeho bydliště, pokud se to zdá být vhodné či nutné. Například zdravotní problémy, fyzické i psychické, nelze v zásadě po internetu řešit.
Rychlost komunikace
Může být proti klasickým dopisům nesrovnatelně vyšší. To mnohdy znamená, že tazatel očekává odpověď okamžitě a je nespokojen, pokud nepřichází, ovšem odpovídající nemusí být schopen se odpovědi okamžitě věnovat. Rychlost odpovědi může být také nevýhodou v případě, že rychle po sobě jdoucí otázky tazatele nebo intervence odpovídajícího vyžadují rozmyšlení, pochopení nebo zrání. „Mentalitě internetu“ jsou ovšem vlastní spíš poměrně rychlé reakce. Vytváří to někdy na odpovídajícího až nepříjemný tlak. V otázkách duchovního poradenství je ale čas pro rozmyšlení, pochopení a zrání mnohdy důležitý.
Požadavek určité stručnosti
Jakkoli lze psát a zasílat po internetu libovolně dlouhé texty, opět jeho „mentalita“ se kloní spíš k textům stručnějším. To není pro duchovní poradenství vždy nejvhodnější. Určitým řešením, vhledem k snadnosti a rychlosti komunikace, může být rozdělení odpovědi do několika samostatných po sobě jdoucích mailů, což také umožňuje vnímat reakci tazatele už v průběhu sdělení, ne až na jeho konci.
Sporná anonymita komunikace
Jakkoliv internet umožňuje velkou anonymitu, není tato anonymita naprostá. Internetovou adresu odesilatele lze v podstatě dohledat. A to, co se jednou ocitne na síti, z ní nikdy nezmizí. To je dobré mít na paměti. Na druhé straně je třeba uznat, že v dnešním světě nelze spolehlivě utajit prakticky nic.
Výběr adresáta dotazu či žádosti o radu
Tento výběr mnohdy do jisté míry předurčuje obsah odpovědi. Někdo bude chtít mít odpověď z „pravověrné církevní adresy“, aby měl jistotu, že stanovisko bude církevně schválené. Jiný se takové adrese zásadně vyhne, protože se (právem nebo neprávem) domnívá, že už ví, co se dozví, a to mu buď nevyhovuje, nebo nestačí. Pro řadu lidí je důležitá důvěryhodnost adresy, což může být zajištěno tím, že jde o adresu známé a důvěryhodné instituce nebo jednotlivce. Určitý problém může být u vyhledávání tzv. „nezávislých adres“, jde-li právě o duchovní poradenství. Je totiž těžké být v duchovních věcech dobře znalý a orientovaný a přitom být „nezávislý“. Otázkou také je, co se tím myslí, čili na čem se odpovídající cítí být nezávislý.