Nikodém - rozumně uvažující člověk
Jeden významný člověk, člen velerady, rozumný muž, viděl, jak lidé běhají za Ježíšem jako zbaveni rozumu. Nechápal to. Ježíš je přece ještě mladý muž, aby ho mohli považovat za rabína. Přišel z Galileje a tam nebyly žádné židovské školy. Odkud tedy vzal tu svou takzvanou moudrost? Navíc neměl žádného významného rabína, na jehož učení by se mohl odvolat. „Všichni ti lidé nemají rozum!“
Nikodém se asi trochu obával, jak se k němu bude Ježíš chovat
A tak se Nikodém, velmi rozumný muž, ze zvědavosti v noci vydal za Ježíšem, aby si s ním promluvil (srov. Jan 3,1-15). Jít za ním v noci od něj nebylo zdvořilé, ale Ježíš ho přijal. Nikodém patřil k farizeům a trochu se obával, jak se k němu bude Ježíš chovat. Věděl, že Ježíš není k farizeům zrovna shovívavý. S překvapením ale zjistil, že Ježíš ho přijal s otevřenou náručí a láskou.
Co bych měl dělat, abych se dostal do Božího království?
Nikodém se zeptal: „Mistře, co bych měl dělat, abych se dostal do Božího království?“
Ježíš mu bez zaváhání odpověděl: „Musíš se znovu narodit.“
Nikodéma to muselo šokovat. Byl to velice vzdělaný člověk. Dokonale znal Zákon, sám jiné učil. Když se s ním lidé setkali, zdravili ho úklonou. Nikdo o něm nepochyboval, všichni ho respektovali. A teď mu Ježíš říká, že se má znova narodit. Jako by mu Ježíš říkal: „Všechno stavíš na písku! Musíš zbořit základy svého domu a znovu je postavit!“ Velice jasně mu tím řekl:
„Milý Nikodéme, nestačí mít rozum.
Musíš mít i srdce.
Svým rozumem znáš spoustu věcí,
ale svým srdcem málo.
Potřebuješ se změnit!“