„Fosca sum et formosa,“ tedy „jsem osmahlá a krásná“ nadepisuje svůj článek Lenka Karfíková. Zaměřuje se v něm na Origenův výklad Velepísně a v něm na svatost církve a duše. V závěru autorka ukazuje, že Origenes nerozumí označení „osmahlá a krásná“ tak, „že by (církev) byla zároveň svatá i hříšnice.“
Další článek se posouvá k západním církevním otcům. Vít Hušek se tentokrát věnuje Jeronýmovi, konkrétně jeho pojetí vztahu mezi milostí, lidským úsilím a Božím předvěděním.
Třetí článek nadepsaný „Vztah církve a liturgie“ je od významného německého liturgika Klemense Richtera. Autor ukazuje, jak se eklesiologie a liturgika vzájemně ovlivňují, a klade si otázku, jak být věrný koncilním reformám v měnící se době.
Pavel Frývaldský se v dalším příspěvku zabývá tématem „Christologie v díle Josepha Ratzingera – Benedikta XVI.“. Probírá prameny Ratzingerovy christologie, používané christologické tituly, jeho teologii vtělení a přístupy k tajemství Ježíšova života. Ratzingerovu christologii charakterizuje jako „christologie ve vztazích“ a v závěru svého článku tyto vztahy vypočítává.
Řecké slovo „parrhesia“ označovalo v athénské demokracii právo svobodně vyjádřit svůj názor. Ladislav Heryán zkoumá použití termínu „Parrhesia v Prvním Janově listu“. Dochází k závěru, že „parrhesia v Prvním Janově listu je především důvěrou těch, kdo v Krista uvěřili a v něm zůstávají.“
Jedním z aktuálních morálních témat se opět zabývá Jindřich Šrajer ve svém článku „Ospravedlnění války s ohledem na potenciální hrozbu jaderného konfliktu a akutní ohrožení terorismem“. Jak píše, jeho studie nenachází ani tak nové odpovědi, jako spíše rozkrývá nové otázky a nejasnosti.
Poslední článek je od Tomáše Fabera. Ve studii nazvané „Zmocněnci Ministerstva školství, věd a umění (MŠVU) na biskupské konzistoři v Českých Budějovicích v letech 1956–1967“ představuje další výsledky svého bádání o strategiích komunistického režimu proti církvi v jižních Čechách.
Recenze obsažené v časopise jsou volně dostupné v databázi ceeol.com: Miroslav Král: Věda a Víra: S vědou za hranice každodennosti (Ctirad V. Pospíšil), Ladislav Tichý – Dominik Opatrný (eds.): Apoštol Pavel a Písmo (Petr Chalupa), Francis J. Moloney: Evangelium podle Jana (Dominik Opatrný). Dále jsou připojeny dvě zprávy z konferencí: Duchovní život ve svobodné společnosti: Dvacet let náboženské svobody u nás (Martin Klapetek) a Colloquium liturgicum III (František Kunetka).
www.studiatheologica.eu
Třetí článek nadepsaný „Vztah církve a liturgie“ je od významného německého liturgika Klemense Richtera. Autor ukazuje, jak se eklesiologie a liturgika vzájemně ovlivňují, a klade si otázku, jak být věrný koncilním reformám v měnící se době.
Pavel Frývaldský se v dalším příspěvku zabývá tématem „Christologie v díle Josepha Ratzingera – Benedikta XVI.“. Probírá prameny Ratzingerovy christologie, používané christologické tituly, jeho teologii vtělení a přístupy k tajemství Ježíšova života. Ratzingerovu christologii charakterizuje jako „christologie ve vztazích“ a v závěru svého článku tyto vztahy vypočítává.
Řecké slovo „parrhesia“ označovalo v athénské demokracii právo svobodně vyjádřit svůj názor. Ladislav Heryán zkoumá použití termínu „Parrhesia v Prvním Janově listu“. Dochází k závěru, že „parrhesia v Prvním Janově listu je především důvěrou těch, kdo v Krista uvěřili a v něm zůstávají.“
Jedním z aktuálních morálních témat se opět zabývá Jindřich Šrajer ve svém článku „Ospravedlnění války s ohledem na potenciální hrozbu jaderného konfliktu a akutní ohrožení terorismem“. Jak píše, jeho studie nenachází ani tak nové odpovědi, jako spíše rozkrývá nové otázky a nejasnosti.
Poslední článek je od Tomáše Fabera. Ve studii nazvané „Zmocněnci Ministerstva školství, věd a umění (MŠVU) na biskupské konzistoři v Českých Budějovicích v letech 1956–1967“ představuje další výsledky svého bádání o strategiích komunistického režimu proti církvi v jižních Čechách.
Recenze obsažené v časopise jsou volně dostupné v databázi ceeol.com: Miroslav Král: Věda a Víra: S vědou za hranice každodennosti (Ctirad V. Pospíšil), Ladislav Tichý – Dominik Opatrný (eds.): Apoštol Pavel a Písmo (Petr Chalupa), Francis J. Moloney: Evangelium podle Jana (Dominik Opatrný). Dále jsou připojeny dvě zprávy z konferencí: Duchovní život ve svobodné společnosti: Dvacet let náboženské svobody u nás (Martin Klapetek) a Colloquium liturgicum III (František Kunetka).
www.studiatheologica.eu
