Světlo svítí stále, zejména však tehdy,
když procházíme okamžiky nejistoty a nesnází.
„Pán se podle slavné předpovědi proroka Izaiáše objevil jako veliké světlo pro lid, který chodil ve tmách (srov. Iz 9,1). Bůh se stal člověkem a přišel mezi nás, aby rozptýlil temnoty hříchu a viny a zahrnul lidstvo svým božským světlem. Toto nejvyšší světlo, jehož je vánoční strom symbolem a upomínkou, v průběhu staletí nepozbylo nic ze své intenzity. Stále září a osvěcuje každého člověka, který přichází na svět. Zejména nám pak svítí tehdy, když procházíme okamžiky nejistoty a nesnází!“
Pokud nejsou pojmy „svoboda“, „společné dobro“, „spravedlnost“
pevně zakotveny v Bohu, zůstávají velmi často v moci lidských zájmů…
Pokud se lidé snažili toto světlo uhasit a nahradit klamnými a podvodnými třpytkami, vždy to znamenalo násilí a tragédii. Historie obce, která letos strom darovala, to může dosvědčit. Za druhé světové války byla kompletně vypálena nacisty; farní kostel sv. Bartoloměje, původně ze 17. století, byl od základů vystavěn v padesátých letech minulého století.
„Snažíme-li se vymazat Boží jméno ze stránek dějin, výsledkem je pokřivený zápis, ve kterém i ta nejkrásnější a nejušlechtilejší slova ztrácejí svůj pravý smysl. Pokud nejsou pojmy „svoboda“, „společné dobro“, „spravedlnost“ pevně zakotveny v Bohu a v jeho lásce – onom Bohu, který ukázal svou tvář v Ježíši Kristu – zůstávají velmi často v moci lidských zájmů a ztrácejí spojitost s nárokem pravdy a občanské zodpovědnosti.
Kdykoliv se člověk
pokoušel zhasit Boží světlo,
nastala tragická údobí
poznamenaná násilím.
14.12.2012
(jag)
Se svolením převzato z:
webu české sekce Vatikánského rozhlasu
Redakčně upraveno