Musíme si položit zásadní otázku: Je vůbec důležité a pro nás dobré, znát čas a vědět kdy tyto dějiny skončí? Řekněme, že není lehké žít s vědomím otevřeného konce a v nejistotě. Neboť je namáhavé denně počítat s Jeho příchodem, brát na sebe svůj kříž a zároveň zůstávat v pokoji, když ještě nepřichází.
1. Od toho, co se už stalo v dějinách ohledně našeho vykoupení, už nic neočekáváme, a tedy se o to nezajímáme.
Nebo bychom rádi věděli, co bude dál a říkáme pak buď že
2. to bude trvat ještě dlouho, nebo že
3. je to bezprostředně blízko.
Třetí druh útěku nalézáme až do dnešních dní ve zvláštních náboženských skupinách. Nikdy nebyl postojem církve, jen se stále znovu objevují lidé, kteří sebe a druhé omezují těmito myšlenkami. Když se pak nestane, co bylo očekáváno, hrozí této "zbožnosti" zhroucení. Pak je Bohu vyčítáno, že "otálí splnit svá zaslíbení" (2Petr 3,9). Ve skutečnosti se však jen prokázal vlastní "časový plán" jako nerealistický!
Přesto v "apokalyptickém hnutí" vězí zlomek pravdy. Neusnulo křesťanstvo s názorem, že druhý příchod Kristův na sebe nechá ještě dlouho čekat? Nejsme už dlouho v opačném extrému? Ježíš přece říká: "Bděte, neboť nevíte, kdy ten čas přijde" (Mk 13,33)? To platí pro Pánovo přicházení do každodenního života, do vlastní hodiny smrti a pro jeho "příchod ve slávě". Pokud nám to již není lhostejné, vychází z toho inspirující síla k "hlásání evangelia všemu stvoření" (Mk 13,10), než on přijde!
***
Ukázka z publikace
Očekávání konce světa nebo touha po Pánu?.
***
Další texty k tématu Eschatologie.
Další texty k tématu Král Ježíš.