Tomu, kdo je uctíván,
je přece milejší taková pocta, jakou si sám přeje,
nikoliv taková, jakou si vymyslíme my…
Chceš prokazovat úctu Kristovu tělu?
Nepřehlížej tedy, že je nahé:
abys mu tady v chrámě neprokazoval úctu hedvábnými rouchy,
a venku nepřehlížel, že je deptá zima a nahota.
Ten, kdo řekl: "To je mé tělo“,
je tentýž, kdo řekl: „Viděli jste mě hladovět,
a nedali jste mi najíst",
a také: „Cokoliv jste neudělali
pro jednoho z těchto nejposlednějších,
ani pro mne jste neudělali.“
Učme se tedy být moudří
a uctívejme Krista tak, jak to chce on sám.
Tomu, kdo je uctíván, je
přece milejší taková pocta, jakou si sám přeje,
nikoliv taková, jakou si vymyslíme my…
Také ty prokazuj Bohu takovou poctu,
jakou on sám v přikázáních ustanovil
a majetku užívej ve prospěch chudých.
Vždyť Bohu přece není třeba zlatých rouch,
nýbrž zlatých duší…
Takže ne abys krášlil chrám
a přitom nedbal trpícího bližního:
neboť on je drahocennější příbytek Boží, než chrám.
