Dotaz čtenáře: "Mám dojem, že každá postní doba začíná vzletnými slovy a výzvami, ale končí slovy: ´Bože, tak jsme zase nevyužili plně postní dobu.´ Nevím kde je chyba. Buď jsou požadavky a výzvy postní doby přehnané a nereálné, anebo nedostatečné a ne dosti motivující. Co byste poradil konkrétního?" (S.)

Odpověď Aleše Opatrného: Každá cesta, i ta nejdelší, se dá ujít malými kroky, které konáme vytrvale. Velké „postní projekty“ jsou vcelku k ničemu. Pokud se Vám ale podaří přivlastnit si třeba z liturgických biblických textů alespoň jedinou myšlenku každý druhý (!) den, protože každý den se to nepovede, ujdete za dobu postu kus cesty.

Neznám formu Vašeho běžného života, a proto mohu těžko něco konkrétního radit. Samozřejmě mohu zopakovat výzvy k věcem zásadním a známým: modlitba, Boží slovo, drobné činy lásky ve prospěch bližních. A jak je zařadíte do života, to je věc Vaší vynalézavosti.

Jen zopakuji, že je lépe každý druhý den věnovat den tři minuty Písmu, než plánovat hodinovou četbu, kterou nakonec uskutečníme s bídou 3x za postní dobu. Dobrou službu v tomto směru poskytuje web www.vira.cz, odkud si na svůj e-mail (eventuelně přímo do mobilního telefonu) můžete nechat zdarma zasílat kratičký citát z biblických liturgických textů na každý den.
 
Každá cesta, i ta nejdelší,
se dá ujít malými kroky,
které konáme vytrvale.
 
Zpracováno podle