Studia theologica 44
Adam Mackerle ve svém úvodním příspěvku interpretuje text „Am 7,10-17 jako střet pohledů na svět“. Spor mezi bételským knězem Amasjášem a prorokem Ámosem totiž vychází z rozdílného postoje – první z účastníků je loajální vůči králi a vykonává svůj úřad pro svou obživu, druhý byl bez svého snažení povolán Bohem.
Adam Mackerle ve svém úvodním příspěvku interpretuje text „Am 7,10-17 jako střet pohledů na svět“. Spor mezi bételským knězem Amasjášem a prorokem Ámosem totiž vychází z rozdílného postoje – první z účastníků je loajální vůči králi a vykonává svůj úřad pro svou obživu, druhý byl bez svého snažení povolán Bohem.
Martin Cajthaml v článku „Sókratovsko-platónská a křesťanská podoba péče o duši“ porovnává oba zmíněné přístupy ve třech oblastech: z jakých postojů vycházejí, kdo při nich vstupuje do dialogu a co je cílem této péče.
V dalším filosofickém článku Peter Volek ukazuje, jak je možné propojit dva poměrně vzdálené způsoby filosofování, analytickou filosofii a tomismus, do jednoho, jehož název se shoduje s názvem článku: „Analytický tomizmus“. Takováto filosofie je podle něj charakteristická otevřeností pro analytické myšlení, pro současné přírodovědecké objevy a jejich interpretaci, pro řešení teologických problémů a také přejímání základů Tomášovy filosofie.
„Příčiny a důsledky Motu Proprio Omnium in mentem ve vztahu k manželskému právu“ probírá ve svém článku Libor Botek. Konkrétně ukazuje, jak souvisí podmínky pro formální vystoupení z církve s podmínkami pro platné uzavření manželství.
Církevnímu právu se věnuje také Marie Kolářová, a sice v článku „Poradní hlas při rozhodování v církvi“. Přehledně shrnuje komu, jakým způsobem a proč poradní hlas v církvi podle kanonického práva náleží.
Terézia Rončáková se v článku „Posuny topoi náboženských posolstiev v mediálnom spracování“ zamýšlí nad tím, jak srozumitelně se církevním médiím daří referovat o náboženských tématech a jakým způsobem to dělají média necírkevní. Vychází přitom z vlastního výzkumu.
Michal Kaplánek, který se dlouhodobě věnuje pastoraci mládeže, si tentokrát zvolil téma „Volný čas jako výzva pro teologii“. Nejprve rozlišuje významy tohoto pojmu na čas nespoutaný povinnostmi a čas volný k vlastnímu rozvoji. Dál spojuje čas s eschatologickým očekáváním, se slavením svátků a se spiritualitou i pastorací.
Personalismem předchozího papeže se ve svém článku „Wojtylova personalistická koncepcia manželstva a sexuality jako alternatíva k odosobnenej sexualite súčasnosti“ zabývají Daniel Demočko a Inocent Mária V. Szaniszló.
V závěru tohoto čísla pokračuje Ctirad Václav Pospíšil ve svém výzkumu dějin české teologie: „Prolegomena ke studiu české christologie 19. století – knižní produkce a odborné studie v ČKD“.
Recenze a zprávy: Jaroslav Hrdlička: Patriarcha Dr. Miroslav Novák: Život mezi svastikou a rudou hvězdou (Pavel Ambros), David Václavík: Náboženství a moderní česká společnost (Michal Opatrný), Vladimír Boublík: Duchovní deník (Zdeněk Duda), Anežka Šimková – Ondřej Jakubec: Růžová zahrádka: Rukopisné modlitební knížky 18. a 19. století (Zdeněk Duda), Kontinuita a diskontinuita tradic křesťanského Východu, závěrečná relace (Pavel Ambros), Zákon a svoboda: Starozákonní texty k problematice Zákona a svobody a jejich interpretace v Novém zákoně (Dominik Opatrný).
www.studiatheologica.eu
V dalším filosofickém článku Peter Volek ukazuje, jak je možné propojit dva poměrně vzdálené způsoby filosofování, analytickou filosofii a tomismus, do jednoho, jehož název se shoduje s názvem článku: „Analytický tomizmus“. Takováto filosofie je podle něj charakteristická otevřeností pro analytické myšlení, pro současné přírodovědecké objevy a jejich interpretaci, pro řešení teologických problémů a také přejímání základů Tomášovy filosofie.
„Příčiny a důsledky Motu Proprio Omnium in mentem ve vztahu k manželskému právu“ probírá ve svém článku Libor Botek. Konkrétně ukazuje, jak souvisí podmínky pro formální vystoupení z církve s podmínkami pro platné uzavření manželství.
Církevnímu právu se věnuje také Marie Kolářová, a sice v článku „Poradní hlas při rozhodování v církvi“. Přehledně shrnuje komu, jakým způsobem a proč poradní hlas v církvi podle kanonického práva náleží.
Terézia Rončáková se v článku „Posuny topoi náboženských posolstiev v mediálnom spracování“ zamýšlí nad tím, jak srozumitelně se církevním médiím daří referovat o náboženských tématech a jakým způsobem to dělají média necírkevní. Vychází přitom z vlastního výzkumu.
Michal Kaplánek, který se dlouhodobě věnuje pastoraci mládeže, si tentokrát zvolil téma „Volný čas jako výzva pro teologii“. Nejprve rozlišuje významy tohoto pojmu na čas nespoutaný povinnostmi a čas volný k vlastnímu rozvoji. Dál spojuje čas s eschatologickým očekáváním, se slavením svátků a se spiritualitou i pastorací.
Personalismem předchozího papeže se ve svém článku „Wojtylova personalistická koncepcia manželstva a sexuality jako alternatíva k odosobnenej sexualite súčasnosti“ zabývají Daniel Demočko a Inocent Mária V. Szaniszló.
V závěru tohoto čísla pokračuje Ctirad Václav Pospíšil ve svém výzkumu dějin české teologie: „Prolegomena ke studiu české christologie 19. století – knižní produkce a odborné studie v ČKD“.
Recenze a zprávy: Jaroslav Hrdlička: Patriarcha Dr. Miroslav Novák: Život mezi svastikou a rudou hvězdou (Pavel Ambros), David Václavík: Náboženství a moderní česká společnost (Michal Opatrný), Vladimír Boublík: Duchovní deník (Zdeněk Duda), Anežka Šimková – Ondřej Jakubec: Růžová zahrádka: Rukopisné modlitební knížky 18. a 19. století (Zdeněk Duda), Kontinuita a diskontinuita tradic křesťanského Východu, závěrečná relace (Pavel Ambros), Zákon a svoboda: Starozákonní texty k problematice Zákona a svobody a jejich interpretace v Novém zákoně (Dominik Opatrný).
www.studiatheologica.eu
