Moderní rozum vlastní přírodním vědám v sobě nese otázku, která jej přesahuje. On sám totiž přijímá racionální strukturu hmoty a vztah mezi naším duchem a racionálními zákonitostmi působícími v přírodě jako fakt, na němž zakládá svůj metodický postup. Avšak otázka po důvodu tohoto faktu existuje a přírodní vědy ji musí svěřit jiným úrovním a způsobům myšlení: filozofii a teologii.
 
Zkušenosti a přesvědčení náboženských tradic lidstva, zejména křesťanské víry, jsou pro filozofii a jinak pro teologii zdrojem poznání. Odmítat jej by znamenalo nepřijatelně zúžit naše naslouchání i odpovídání. [...] Západ je už dlouho ohrožován averzí vůči základním otázkám rozumu a může utrpět nemalou škodu. Odvaha dát rozumu možnost, aby se uplatnil v celé své šíři, neodmítat jeho velikost – to je program teologie současnosti. „Nejednat podle rozumu (logu) je protikladem k přirozenosti Boží,“ řekl svému perskému partnerovi v rozhovoru byzantský císař Manuel II. A k tomuto velkému logu, k této obrovské šíři rozumu, zveme v dialogu kultur naše partnery.

(Přednáška na univerzitě v Řeznu, 12. září 2006)

Převzato z knihy: "Na minutu s Benediktem XVI. / O víře, naději a lásce", kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství v roce 2008