Naděje je jako otvor, kterým proudí do hlubin naší duše světlo  - archív citátů

papež František | Sekce: Kázání

Velikonoční doba (cyklus A)
Nanebevstoupení Páně / Angelus - papež František

Dnes se v Itálii a dalších zemích slaví Nanebevstoupení Páně. Evangelium (srov. Mt 28,16-20) nám ukazuje apoštoly v Galileji, kam přišli »na horu, kterou jim Ježíš určil« (v.16). Tady dochází k poslednímu setkání vzkříšeného Pána s učedníky. „Hora“ má velice symbolický, evokativní význam. Na hoře Ježíš pronesl blahoslavenství (srov. Mt 5,1-12); na horu se chodil modlit (srov. Mt 14,23); tam přijímal zástupy i uzdravoval nemocné (srov. Mt 15,29). Tentokrát však na hoře Mistr nic nekoná, ani neučí; Vzkříšený žádá od učedníků, aby jednali a hlásali, a pověřuje je pokračováním ve Svém díle.

Dává jim poslání týkající se všech národů. Říká: »Jděte, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal« (v.19-20). Poslání dané apoštolům spočívá v tom, aby zvěstovali, křtili a učili chodit po   cestě, kterou vyznačil Mistr, tedy živé evangelium. Toto poselství spásy v sobě zahrnuje především povinnost vydávat svědectví, bez něhož nelze zvěstovat a k čemuž jsme povoláni také my, dnešní učedníci, podáváním důvodů svojí víry. Vzhledem k poslání tak náročnému, a pomyslíme-li na svoje slabosti, cítíme svoji nepřiměřenost stejně jako ji určitě cítili i sami apoštolové. Netřeba však klesat na mysli, připomene-li si slova, která k nim pronesl Ježíš těsně před svým nanebevstoupením: »Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa!« (v.20).

Tento příslib je zárukou trvalé a útěšné Ježíšovy přítomnosti mezi námi. Jakým způsobem se však tato přítomnost uskutečňuje? Skrze Jeho Ducha, který vede církev, aby putovala dějinami a provázela na cestě každého člověka. Ducha, poslaného Kristem i Otcem, působícího odpuštění hříchů a posvěcujícího všechny, kdo litují a s důvěrou přijímají Jeho dar. Příslibem, že s námi bude až do konce časů, začíná Zmrtvýchvstalý Ježíš jiný způsob svojí přítomnosti ve světě. Ježíš je ve světě přítomen jiným stylem. Tento styl přítomnosti se projevuje Slovem, svátostmi, ustavičným a niterným působením Ducha svatého. Slavnost Nanebevstoupení nám říká, že Ježíš, třebaže vystoupil na Nebe, aby přebýval ve slávě po Otcově pravici, je stále mezi námi, a odtud plyne naše síla, naše vytrvalost a naše radost, která je působením Ducha svatého vlastní Ježíšově přítomnosti mezi námi.

Panna Maria ať provází naši cestu svojí mateřskou přímluvou. Od Ní se učme laskavosti a odvaze, abychom byli svědky vzkříšeného Pána ve světě.

Se svolením převzato
webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

Čtení z dnešního dne: Pondělí Pondělí 22. 7. 2024, Svátek sv. Marie Magdalény

Pís 3,1-4a;

Komentář k Jan 20,1.11-18: Radost, kterou tohoto jitra prožila Marie Magdalena v zahradě, ať mě provází celý den. A ve chvílích, kdy je nám do pláče, nebojme se mu svěřit. Snažme se jej pak poznat po hlase…

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20. 7. 2024) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z evangelií. 

Sv. Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2024) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby…

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2024) z kláštera Compiègne u Paříže

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2024) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2024) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

(4. 7. 2024) svátek 5.7.

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

(3. 7. 2024) (*Chotouň asi 970 + Sázava 25.3.1053)