papež František | Sekce: Kázání
Slavnosti a svátky s jednotným čtením
Slavnost Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu / Angelus - papež František (Mariino 'ano')
Dnes, o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie, nám evangelium vypráví o jednom z nejdůležitějších a nejkrásnějších okamžiků našich lidských dějin: o Zvěstování (srov. Lk 1,26-38), kdy Mariino „ano“ archandělu Gabrielovi umožnilo vtělení Božího Syna, Ježíše. Je to scéna, která vzbuzuje největší úžas a dojetí, protože Bůh, Nejvyšší, Všemohoucí, prostřednictvím anděla rozmlouvá, vede dialog s mladou dívkou z Nazareta a žádá ji o spolupráci na svém plánu spásy. Pokud si dnes najdete čas, nahlédněte do evangelia svatého Lukáše a přečtěte si tuto scénu. Ujišťuji vás, že vám to udělá dobře, velmi dobře.
Stejně jako ve scéně stvoření Adama, kterou vymaloval Michelangelo v Sixtinské kapli, kde se prst nebeského Otce dotýká prstu člověka, tak i zde se lidské a božské setkává, na počátku našeho vykoupení, setkává se s úžasnou jemností, v požehnaném okamžiku, kdy Panna Maria říká své „ano“. A ona, žena z malé zapadlé vesnice, je navždy povolána do středu dějin: na její odpovědi závisí osud lidstva, které se může znovu usmívat, které může znovu doufat, protože jeho osud byl svěřen do dobrých rukou. Ona bude tou, která přinese Spasitele, počatého z Ducha svatého.
Maria je tedy, jak ji zdraví archanděl Gabriel, „plná milosti“ (Lk 1,28), neposkvrněná, zcela ve službě Božího slova, stále s Hospodinem, jemuž se zcela svěřuje. Není v ní nic, co by se vzpíralo vůli Boží, nic, co by odporovalo pravdě a lásce. V tom je její požehnání, které budou opěvovat všechna pokolení. Radujme se i my, protože nám Immaculata dala Ježíše, který je naší spásou!
Bratři a sestry, při rozjímání o tomto tajemství se můžeme ptát sami sebe: Kam v naší době, rozjitřené válkami a soustředěné na snahu vlastnit a ovládat, vkládám svou naději? Vkládám svou naději do síly, do peněz, do mocných přátel? Nebo do nekonečného Božího milosrdenství? A kde mám tváří v tvář tolika nablýskaným falešným modelům kolujícím v médiích a na internetu hledat své štěstí? Kde je poklad mého srdce? Je snad v tom, že mě Bůh bezvýhradně miluje, že jeho láska mě vždycky předchází a je připravena mi odpustit, když se k němu kajícně vrátím? V této synovské naději v Boží lásku? Nebo se klamu, když se snažím za každou cenu prosadit své já a svou vůli?
Bratři a sestry, s blížícím se otevřením svaté brány jubilea otevřeme Hospodinu dveře svých srdcí a myslí. On se narodil z Marie Neposkvrněné a my prosíme o Mariinu přímluvu.
A já vám dám radu. Dnes je dobrý den k tomu, abyste se rozhodli pro dobrou zpověď. Pokud nemůžete jít dnes, tak v tomto týdnu, do příští neděle, otevřete své srdce a Hospodin vám všechno odpustí, všechno. A tak v Mariině náručí budeme šťastnější.
Se svolením převzato z webu České sekce Vatican News.
Redakčně upraveno.
Autor: papež František
Související texty k tématu:
Maria, mariánská úcta, modlitba k Marii
- I Maria rostla ve víře
- Leckteří lidé k Marii cestu nenacházejí
- Maria je nám blízká, zvláště v období zkoušek
- Maria má raději napodobování než obdivování
- Maria není cestou; Maria stojí tam, kde se jiným podlamují kolena
- Maria nepatří jen na oltáříky
- Maria nežila v klášteře
- Mariánská úcta - vyváženě bez přehánění nebo ukracování
- Proč se vůbec modlit růženec?
- www.maria.cz web o úctě k Marii