Svatá brána symbolizuje Krista, který prohlásil: „Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude spasen“.  - archív citátů

Navigace: Tematické texty Z ZpověďKrátké texty, citáty Benedikt XVI. s prvokomunikanty

Benedikt XVI. s prvokomunikanty

KATECHETICKÉ SETKÁNÍ PAPEŽE Benedikta XVI.
S DĚTMI, KTERÉ BĚHEM ROKU BYLY U 1. SV. PŘIJÍMÁNÍ

Svatopetrské náměstí
Sobota, 15. října 2005


2. Livia

Sv. Otče před 1. přijímáním jsem přistoupila ke sv. zpovědi. Byla jsem u zpovědi i při jiných příležitostech. Chtěla bych se vás zeptat: musím ke zpovědi před každým přijímáním, i když pořád dělám ty samé hříchy? Všimla jsem si, že jsou pořád stejné.

Řeknu dvě věci. Ta první – samozřejmě nemusíš ke zpovědi před každým přijímáním, pokud ses nedopustila tak těžkých hříchů, které musí být vyznány. Proto není nutné zpovídat se před každým přijímáním. Je to nutné jen tehdy, když ses dopustila opravdu vážného hříchu, když jsi těžce urazila Ježíše, takže vaše přátelství je zničeno a musíš začít znova. Jen v tomto případě, když jsi ve stavu „smrtelného“ hříchu, jinými slovy těžkého hříchu, je nutné jít před přijímáním ke zpovědi. To je to první co jsem chtěl říct.

Druhá moje poznámka: i když, jak jsem řekl, není nutné ke zpovědi chodit před každým přijímáním, je velmi užitečné zpovídat se s jistou pravidelností. Je to pravda: naše hříchy jsou pořád ty samé. Ale i naše domovy, naše pokoje přinejmenším jednou týdně uklízíme, i když špína je pořád ta samá. Abychom žili v čistotě, abychom začínali znova. Jinak špína možná není vidět, ale přibývá jí. Něco podobného lze říci o duši, i o té mojí: když nikdy nejdu ke zpovědi, je moje duše zanedbaná a nakonec jsem vždycky se sebou spokojen a už nechápu, proč bych na sobě měl pracovat, abych se vylepšil, že mám dělat nějaký pokrok. A tento „úklid duše“, který nám Ježíš Kristus dává ve svátosti smíření, nám pomáhá udržet naše svědomí bystřejší, otevřenější a to nám umožňuje zrát duchovně i po lidské stránce.

Proto dvě věci: zpověď je nutná pouze v případě vážného hříchu, ale je velmi užitečné zpovídat se pravidelně, aby člověk udržel čistotu a krásu svojí duše a aby den za dnem životně uzrával.

 


Čtení z dnešního dne: Pondělí 30. 12. 2024, Pátý den v oktávu Narození Páně

1 Jan 2,12-17;

Komentář k Lk 2,36-40: Dokážu i já šířit radost z narozeného Dítěte? Uvědomuji si, že právě to může být povzbuzením pro starší lidi mezi námi, kteří možná už na nic nečekají?

Zdroj: Nedělní liturgie

Budoucnost je v Božích rukou...

(29. 12. 2024) Texty k tématu čas a budoucnost.

Mláďátka betlémská (28.12.)

Mláďátka betlémská (28.12.)
(27. 12. 2024) Chlapci do dvou let věku, které nechal v Betlémě povraždit král Herodes, který se obával narozeného Ježíše... 

Svatý Jan evangelista

(26. 12. 2024) svátek 27.12.

26.12. svátek sv. Štěpána - ´fanatika´

(26. 12. 2024) První křestanský mučedník, konvertita, jáhen, "fanatik"...

Vzpomínám na Vánoce doma

Vzpomínám na Vánoce doma
(25. 12. 2024) Vladimír Grégr (*1902 † 1943) architekt domů na Barrandově, autor designu vlaku Slovenská strela, skaut, křesťan…

Svátek svaté rodiny (neděle po Vánocích)

(25. 12. 2024) Ježíš, Boží Syn, se stal člověkem v rodině. (Jan Pavel II.)

Křesťanské vánoce jsou pro vládce nepohodlné

(22. 12. 2024) Vánoce jsou považovány za nebezpečné, protože připomínají, že lidská důstojnost pochází od Boha a nikoliv z rozhodnutí…