Seminaristů, bohoslovců

Úvod:
Pane Ježíši, v Nejsvětější Svátosti
oltářní, věříme v tebe a klaníme se tobě.
Požehnej nám, když se přicházíme od tebe
učit. Na své křížové cestě i zde ve
svatostánku nám názorně ukazuješ, jaký má být
náš život, chceme-li tě následovat. A to my,
Pane, skutečně chceme, avšak "bez tebe
nemůžeme nic činit." Prosíme tě tedy, učiň
nás skrze svou svatou milost opravdovými
křesťany a věrnými kněžími po celý náš život.
S touto prosbou chceme konat dnešní křížovou
cestu.

1. Svět odsuzuje Ježíše
A chceme-li být jeho kněžími, jeho
opravdovými následovníky, připravme se i my
na lživé soudy světa, na nenávist nepřátel
Kristových. Bojme se chvály a přílišné
popularity u lidí. Ona nám nesmí být
kriteriem v našem působení. Pane, nedopusť,
aby nás někdy svět získal pro sebe, vždyť
skrze svatá mlčení jsi nás připoutal a opět
připoutáváš navždy k sobě - jen Tobě patříme.

2. Spasitel bere kříž
Nejsvětější a Nejčistší vztahuje ruce po
kříži, který byl a dosud je pohoršením pro
Židy a bláznovstvím pro nevěřící. I nás už
čeká kříž kněžského života. Matka Církev nám
ho předá v krásném hávu liturgie a hluboké,
výmluvné symboliky obřadů svěcení. A však ani
touto nádherou nechce zastřít, že podstatou
je kříž, celoživotní účast na Kristově
Velekněžské oběti: Nelekejme se však!
Spasitel šel sice na Kalvarii sám, ale nás
nikdy nenechá bez své pomoci. Vždy bude s
námi - ať už to budeme či nebudeme pociťovat.
Pane, dej svým služebníkům ducha statečnosti.

3. První pád
Z lásky k nám jsi, Spasiteli, skryl svoji
moc. Nechal jsi se křížem srazit k zemi již
na počátku křížové cesty. - Pane, nedopusť,
abychom kdy věřili vlastnímu nadšení a velkým
předsevzetím. To vše je krásné jen tehdy,
je-li to konáno s pokornou synovskou bázní a
vědomím, že "bez tebe nemůžeme nic - naprosto
nic činit." Pomoz, aby nás naše první pády v
kněžském životě nevedly k tupé resignaci -ale
vždy k opravdové lítosti a k většímu úsilí v
duchovním životě. Pane, dej svým služebníkům
ducha bázně Boží!

4. Panna Maria při křížové cestě
Už od dob tvé křížové cesty, Pane Ježíši,
nechybí Matka Boží na žádné křížové cestě. Je
vždy blízko v těžkých chvílích, dokonce
blíže, než když se nám dobře daří. Jen ji
vždy očima víry vidět, jen na ni
nezapomenout. Skrze sv. Jana se dostala do
mimořádné blízkosti i všem kněžím. Pane, ať
na tuto útěchyplnou skutečnost nikdy ve svém
životě nezapomeneme.

5. Pomoc Šimonova
Kristu Pánu se dostalo pomocníka v
Šimonovi, který - ač zprvu neochotně -
nakonec přece jen bere účast na vykupitelské
cestě Páně. V běhu staletí kráčí mystický
Kristus s křížem dějinami a došel až k nám I
my jsme se mu nabídli za pomocníky. Budeme-li
Šimony ochotnými, pošle i nám jiné Šimony, až
budeme unaveni klesat po křížem kněžství.
Pane, už nyní si u tebe vyprošujeme dobré
spolupracovníky v duchovní správě.

6. Veroničina rouška
Spasitel vtiskl svou podobu do Veroničiny
roušky. I my na své kněžské křížové cestě
máme vznešený úkol vtiskovat Kristovu podobu
do duší, které nám budou svěřeny: při křtu
sv. a při sv. přijímání. A u těch, u kterých
bude tento obraz v duši pošpiněn, máme jej
očisťovat ve sv. smíření. Pane, k tomuto
vznešenému poslání potřebujeme mít nejprve
sami tvůj svatý obraz hluboko vtištěný ve své
duši - prosíme tě, učiň tak opět při kněžském
svěcení a zachovej nám jej neporušený po celý
náš život.

7. Druhý pád
Únava, zesláblost, delší trvání křížové
cesty - to vše vedlo k tomu, že Božský
Spasitel ve svém zmučeném lidství klesl do
prachu země po druhé. Ano, bolestný a tak
často unavující je duchovní boj. Malomyslnost
a lhostejnost se někdy vkrádají do duše při
opakovaných poklescích. Pane, posilňuj nás v
důslednějším boji proti naším hlavním chybám,
které si odnášíme ze semináře do pastorace.

8.Pláč jeruzalemských žen
Vžijme se do situace našeho Spasitele:
vyčerpán, na pokraji svých lidských sil,
obklopen surovostí a místo odpočinku ho čeká
Kalvarie. On však nereptá a neoddává se
mlčenlivé apatii vůči svému okolí. Nepřestává
být učitelem, rádcem, i v tak zoufalé situaci
hledí prospět duším a nemyslet na sebe, na
svou bolest. Jako nastávající kněze nás žádný
kříž nesmí uvrhnout do netečnosti vůči okolí.
Pane, dej nám sílu, abychom i tehdy, když nás
kříž našeho povolání bude nejvíce tížit,
dovedli být hlasateli radostné zvěsti Boží a
těšiteli druhých. Nedej nám nikdy zatrpknout.

9. Třetí pád
Až do samého prachu cesty se ponížil Syn
Boží. Ušpiněn, zakrvaven, vyčerpán svým
povoláním, které mu Otec nebeský svěřil.
Která lidská filosofie a estetika by tě, Synu
Boží, dovedla najít v této podobě? A přece
osvíceni vírou tě musíme vidět nejen v
nádherných chrámech a v nevinných duších, ale
také v těch, kteří se na své životní křížové
cestě potácejí v bolestech, s hroznými ranami
duše i těla, vyčerpáni prací a starostmi.
Proto jsi, Pane, klesl, abychom tě až do
našich dob dovedli hledat také v prachu
životních cest našich bližních. Pane, kéž
máme vždy pochopení nejen pro krásu, ale i
pro drsnou realitu křesťanství a svatého
kněžství.

10. Pán je zbaven všeho
I šatu tě, Pane, zbavili - toho
posledního, co jsi ještě na sobě měl.Tvá čest
je veřejně tupena a posmívána. A ty to bez
reptání snášíš. Budeme jistě s radostí plnit
kněžské povinnosti, když budeme obklopeni
porozuměním, láskou a úctou. Ale běda,
jestliže jen na lidské přízni bude záviset
naše horlivost. Vždyť po svých kněžích
požaduješ věrnost nejen na hoře Tábor, ale i
na Kalvarii. Pane, nedopusť, abychom
zapoměli, že máme být vždy služebníky Tvými a
ne otroky své vlastní samolibosti.

11. Ježíš je přibit na kříž
Kněz i oběť - obojím současně a to v
nejvyšší míře se stal Pán Ježíš. Právem tedy
žádá oběť od svých kněží. Vzpomeňme si na
toto zastavení,na tuto bolestnou prostraci
Páně, až budeme (za několik dní) ležet před
biskupem - světitelem. Při tom slavném obřadu
nebudeme ještě cítit hřeby, ale v budoucnu s
nimi počítat musíme. Pane, připevni nás k
sobě jakýmkoliv hřebem, jen nedej, abychom se
kdy od tebe odloučili.

12. Kříž vztyčen
Nebeskému Otci je podána ta nejdokonalejší
oběť, jaká kdy byla za lidstvo přinesena. A
skrze oběť mše sv. je tato vykupitelská oběť
denně na celém světě zpřítomňována. Pane, hle
za málo dní se i nám dostane nesmírné
milosti, že skrze naše ruce bude přinesena
oběť čistá, svatá a neposkvrněná. Prosíme tě,
očisť nás a připrav si nás svou milostí k
tomuto velkému dni našeho života a ke všem
dalším mším svatým, které ti budeme přinášet.

13. Tělo Pána Ježíše sňato z kříže
Dokonáno je! Ducha svého poroučí do rukou
nebeského Otce, tělo bere na klín panenská
Matka. Sladký odpočinek v náručí Matky boží -
šťastné umírání v její přítomnosti. Klaďme se
už teď po každém ukončeném dni do její
náruče, když se ukládáme ke spánku, abychom
to dobře uměli v poslední večer našeho
života. Pane, prosíme tě o šťastnou hodinu
smrti - vždyť jak často přichází na kněze
náhle. Ať nás tato hodina zastane jako věrné
služebníky.

14. Tělo Páně uloženo do hrobu
Jaké pocty se dostalo Josefovi z Arimatie
a Nikodémovi - vlastníma rukama uložili k
dočasnému odpočinku Tělo Syna Božího. I my
jako kněží budeme mít podobný úkol: ukládat
jménem Matky Církve k dočasnému spánku těla
zemřelých věřících, která se kdysi křtem
svatým stala chrámy Ducha svatého a jednou
budou vzkříšena k věčnému životu. Pane, už
nyní tě prosíme: Pronikni nás nadpřirozenou
úctou k těmto úkonům a hlubokou vírou v
posmrtný život a vzkříšení. Kéž i my jednou
dosáhneme po křížové cestě pozemského života
věčné blaženosti.

ZÁVĚR:
Děkujeme ti, náš dobrotivý Pane, za tvou
bolestnou cestu ke Kalvárii, skrze níž se nám
dostalo přístupu k věčné slávě. Připomněli
jsme si opět, že jiná cesta pro nás k tobě
nevede. Dobře se nám o tom zatím mluví, Pane,
když nás tvůj kříž ještě netlačí, ale až
dříve či později skutečně přijde - tehdy
pomoz, Spasiteli. Sami ze sebe dokážeme jen
padnout. Přijmi nyní aspoň naši ochotnou vůli
a touhu po věrnosti kříži svatého kněžství a
sám doplňuj naše ubohé síly. Zůstaň s námi
Pane, neboť se připozdívá a naše seminární
dny se počínají schylovat k svému cíli.
Otče náš, Zdrávas Maria, Sláva Otci ...