Navigace: Tematické texty S StvořeníDelší texty Bůh přece nevylučuje tvory (Henri Boulad)
Bůh přece nevylučuje tvory (Henri Boulad)
Bůh přece nevylučuje tvory a tvorové nevylučují Boha, ale v tomto řádu má všechno své správné místo. Tato vnitřní rovnováha se nedá najít okamžitě, ale vzniká a dochází se jí za dobře zaplacenou cenu dlouhého hledání a tápání. Člověk, který dosáhl harmonie a pravého pokoje, má za sebou vždycky cestu posetou omyly a chybami. Ale toto dobrodružství stojí za to! Jen v duchovním dobrodružství pozná člověk pravdu o vlastní bytosti a může konečně dojít této dokonalosti jako pravý, skutečný člověk. Tato dobrodružná cesta se jmenuje:
Duchovní život. Rovnováha, která se hledá a nachází mezi výlučnou láskou k Bohu a výlučnou láskou ke stvořenému, ta se jmenuje křesťanský humanismus.
Křesťanský humanismus usmiřuje oba póly navzájem, póly, které jsou zdánlivě nesmiřitelně proti sobě - Bůh a člověk, nebe a země, Tvůrce a stvoření: Křesťanský humanismus záleží v tak intenzivní lásce k Bohu, že objímá spolu všechno stvořené; záleží v tak hluboké a čisté lásce ke stvořenému, že je dokonale proniká, aby se člověk nakonec dotkl ve stvořeném zdroje všeho stvořeného - to jest Boha.
Na rozdíl od výlučné lásky k Bohu mluvíme nyní o inklusivní lásce k Bohu, o zcela nové lásce, která v sobě všechno sjednocuje. Nevylučuje nic, co by existovalo, ale vítá všechno z celého srdce, aby všechno do něj pojala ve velké jednotě a aby je zbožštila. Neodmítá nic lidského, ale integruje je a táhne s sebou vzhůru, vstříc cíli, vstříc nekonečnu. V takovéto lásce je Bůh milován nekonečně a také jeho stvoření, také všichni tvorové jsou v pravém slova smyslu nekoneční v Bohu, protože nich přebývá.
(Henri Boulad: Dimenze lásky, Karmelitánské nakl., Kost. Vydří 1995, 62-63)