Svatá brána symbolizuje Krista, který prohlásil: „Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude spasen“.  - archív citátů

Navigace: Tematické texty Č ČasDelší texty Další rok začít ve jménu Ježíše /Karl Rahner/

Další rok začít ve jménu Ježíše /Karl Rahner/

(Lk 2,21)

Když uplynulo osm dní a dítě mělo být obřezáno, dali mu jméno Ježíš, jak ho nazval anděl, než bylo počato v mateřském lůně.

Začínáme nový rok v "občanském" životě, nikoliv nový "církevní" rok. Avšak pozemský rok, všední dny, život v práci a starostech, to je přece pole, na kterém musíme před Bohem uskutečňovat naší spásu. A proto máme všechny důvody k tomu, abychom i tento rok započali ve jménu Božím. Započněme tedy znovu "ve jménu Božím", pokračujme dále, čestně a s radostnou myslí! Čas kvapí. Můžeme být zoufalí nebo plni žalu, když si na Silvestra uvědomíme, že opět neodvolatelně uplynula část našeho pozemského života. Avšak čas kvapí vstříc Bohu a jeho věčnosti, nikoliv minulosti a zániku. A proto: ve jménu Božím!

Tak jako se podle zbožného zvyku píše o svátku Tří králů na dveře K+M+B, napišme nade dveře nového roku Boží jméno, jméno Boha, ve kterém je naše pomoc - jméno Ježíš. Ježíš znamená: Jahve pomáhá. Jahve bylo vlastní jméno Boha lidu úmluvy Starého zákona. Příčinou toho, že Bohu - tomu bezejmennému a nepochopitelnému, o kterém člověk sám od sebe ví nakonec jen prostřednictvím jeho vzdálené a temné nepochopitelnosti - je možno dát nějaké jméno, je to, že Bůh sám se v dějinách svého vlastního jednání a promlouvání dal poznat. To proto, abychom z toho, jak jedná, zjistili, jakým chce k nám opravdu být. Všechny zkušenosti, které člověk učinil s živým Bohem na základě jeho jednání vůči nám, shrnuje do "jména" svého Boha. Jen vlastní jméno - nikdy pouhý abstraktní pojem - obsáhne plný, nečleněný a neodvoditelný celek toho, co je možno zakusit od živé osoby při trvalém styku s ní. A vlastní jméno Ježíš nám říká, jakým tento "Jahve" chtěl být vůči nám: blízkým, milujícím, pomáhajícím, až do konce věrným. V Ježíši a od Ježíše víme, čím je pro nás Bůh. Jinak nikoliv. Je Slovo Otce, ve kterém jako Slovu smilování se sám Bůh sděluje světu. A když proto chceme říci, kdo je náš Bůh, musíme říci "Ježíš". Kdybychom toto jméno zapomněli, ztratil by se nám Bůh do temné dálky a nepochopitelnosti "základu světa". My křesťané ale známe definitivní Boží jméno: Ježíš. Neboť to je jméno, které obdrželo dítě, které je Bůh a věčné mládí světa, které je člověk a tak věčná podoba Boží. Dejme i nadcházejícímu novému roku toto jméno! Poznamenejme se na čele, v duchu a v srdci křížem tohoto Ježíše! Směle řekněme: "Naše pomoc je ve jménu Pána!" A pak s odvahou překročme práh nového roku. Když jeho jméno nad tímto rokem září, stane se i nejtemnější hodina hodinou roku Pána a jeho spásy.


Čtení z dnešního dne: Pondělí 30. 12. 2024, Pátý den v oktávu Narození Páně

1 Jan 2,12-17;

Komentář k Lk 2,36-40: Dokážu i já šířit radost z narozeného Dítěte? Uvědomuji si, že právě to může být povzbuzením pro starší lidi mezi námi, kteří možná už na nic nečekají?

Zdroj: Nedělní liturgie

Budoucnost je v Božích rukou...

(29. 12. 2024) Texty k tématu čas a budoucnost.

Mláďátka betlémská (28.12.)

Mláďátka betlémská (28.12.)
(27. 12. 2024) Chlapci do dvou let věku, které nechal v Betlémě povraždit král Herodes, který se obával narozeného Ježíše... 

Svatý Jan evangelista

(26. 12. 2024) svátek 27.12.

26.12. svátek sv. Štěpána - ´fanatika´

(26. 12. 2024) První křestanský mučedník, konvertita, jáhen, "fanatik"...

Vzpomínám na Vánoce doma

Vzpomínám na Vánoce doma
(25. 12. 2024) Vladimír Grégr (*1902 † 1943) architekt domů na Barrandově, autor designu vlaku Slovenská strela, skaut, křesťan…

Svátek svaté rodiny (neděle po Vánocích)

(25. 12. 2024) Ježíš, Boží Syn, se stal člověkem v rodině. (Jan Pavel II.)

Křesťanské vánoce jsou pro vládce nepohodlné

(22. 12. 2024) Vánoce jsou považovány za nebezpečné, protože připomínají, že lidská důstojnost pochází od Boha a nikoliv z rozhodnutí…